Perfekcionalistka se sklonem k přehnaným nárokům

Víte, jsem holka... Překvapivě, vím, asi jste takové přiznání nečekali, ale je to tak... Doufám, že jste tuhle šokující zpověď vstřebali, protože já hodlám dneska pokračovat!
Jako každá holka mám také spoustu chyb. Některé jsou menší a některé větší. Některých si na mě jiní váží, za některé by mě zabili. Ani se jim nedivím, vím co moje pubertální povaha dokáže. Ale copak to jde?! Řict si dost a být jiná? Nemít vysoké nároky? To teda ani náhodou, i když...

Ano a jsme u první mojí velké chyby... Jsem nerozhodná. Nebo, že bych přeci jen občas jednala rychle a správně? Že bych byla pohotová? Nebo snad... Aaaale, pryč s tím! Jdeme dál... Když už se rozhodnu je to podle většiny mých známých a kamarádů dospělé rozhodnutí... Já vím, že mít druhou šanci rozhodnu se jinak, ale když už jsem u toho, tak fajn!

Ale jdeme na druhé kolo... Mám vrozený smysl pro dochvilnost. Když mám být v půl deváté u kohokoliv kdekoliv, tak tam jsem! Možná proto mě tak rzčiluje, když musím čekat na setkání i skoro hodinu! Teď v zimě se navíc třesu jak drahej pes, a zuby mi skřípou vztekem. Zase jsme ale ochotná na to zapomenout a nemít kousavé poznámky... I když se občas musím více než překonat.
S tímto souvidí má další chyba... Výbušnost. Ale pozor! Mám k ní důvod. Ano, jsem jako časovaná bomba, ale nenávidím, když si někdo z někoho utahuje nebo nedej Bože má řeči na něco, o čem neví ale vůbec nic! Ano, v téhle chvíli zrudnu, pak zmodrám, pak zfialovým a najednou se ze mě řine vodopád nelichotivých slov na účet vtipálka! Jak já tyhle frajery nemusím! Pak stačí pár kroků tam a zpátky a jsem zase ta usměvavá holka, kterou všichni znají.
Mimo jiné jsem taky perfekcionalistka... V noci se budím s podezřením na zroucenou záclonu a zkrátka neusnu dřív, než jí narovnám! Baví mě uklízení a nesnesu pohled na nesrovananou kapucu... Dokonce jsem to dopracovala tak daleko, že jí srovnácám i lidem, které neznám a vidím je naposledy v životě!
Nekouřím, nepiju a nefetuju... Pro některé velká chyba, pro někoho hrdinství... Já to beru jako normální věc a jsem na sebe hrdá.
Výčet svých chyb neposlouchám často... Spíš občas a jen postupně... Nevím jestli si netroufají díky mé zuřivosti nebo jen nechtějí zranit mé city, ale ať tak nebo tak je lepší říci mi to narovinu... Já se párkrát projdu po třídě a jsem zase ,, OK "

Dnes má svátek Emílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.00%

Spíše ano

17.72%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.96%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3284