To si Oskárek nezasloužil

Příběh je bohužel pravdivý.Nestal se mě,ale někomu na kom mi moc záléží,ale budu ho vyprávět,jako by se stal mě.

Bydlela jsem s přítelem,kterého jsem milovala a on mi splnil můj velký sen.Mít koťátko.Hned jak jsem ho uviděla zamilovala jsem si ho,nevím proč,ale když jsem ho uviděla,hned mi bylo jasné,že se bude jmenovat Oskárek.První den co jsme ho měli doma jsem si s ním hrála a pořád mu říkala že roztomiloučkej.Byl tím nejnádhernějším stvořením,co jsem kdy poznala.Pár dnů radovánek a krásy a pak konec.Kdybych to jen věděla do předu,tak bych tomu mohla nějak zabránit.Stalo se to ráno,můj přítel přijel z práce unavený si sedl na gauč a najednou něco křuplo.On se nadzvedl a viděl Oskárka.Kéž bych mohla říct že se mu nic nestalo co bych za to teď dala,ale Oskárek se sice hýbal,ale bylo jasné že toí nemůže přežít.Já i můj přítel jsme brečeli jak želvy a to můj přítel byl vždycky tvrďák,ale tohle dostalo i jeho.Najednou mi přítel taktně naznačil,že ho nemůžeme nechat trápit.Nechat trápit,znamenalo poslat ho na onen svět.Vím,že to není hezký,je to hrozně nehumanistický,ale jinak by se trápil.Můj přítel vzal lopatu a ani nebudu psát co bylo dál i teď,když to píšu brečím a vzpomínám jak si můj Oskárek hrál.Až tohle dopíšu,jdu mu dát na hrobeček kytičky.

Život není fér a to je jasné.Proto se někomu zdá že je tento příběh krutý,ale takový je i celý život.Kdybych tenhle příběh nenapsala,ktak bych upřela Oskárkovi jeho místo v mém srdci a to bych doopravdy nechtěla a neudělala.

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%