• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Všechny cesty milovníků historických aut a motorek vedly v sobotu do Knovíze

Václav a Běla Dytrychovi s téměř devadesátiletou Fordkou. Foto Vladimír Rogl.

V roce 1924 uspořádala slánská firma MICHL propagační závod pouze pro svou značku motocyklů ORION. V dalších letech byl závod rozšířen také o automobily a v roce 1926 zde startovali i Eliška a Čeněk Junkovi na vozech Bugatti.

Na tuto tradici navázal před dvěmi desítkami let známý slánský motorista a milovník autoveteránů Václav Bečvář a závody se mu podařilo obnovit.

Od roku 1988 se proto v Knovízi každoročně opět v červnu koná „jízda do vrchu“. Na obnovenou premiéru tohoto závodu tehdy přijela ve své Bugatce dokonce i slavná závodnice Eliška Junková.

V sobotu 26. června se konal už 22. ročník v novodobé historii této jízdy. Pořádá jej pravidelně Orion klub Slaný spolu s obcí Knovíz. Pro úplnosti mohu dodat, že ve dvacátých letech se konaly ročníky pouze čtyři. Doprovodným programem letošního 22. ročníku byla i výstava historických dobových fotografií a materiálů z prvních závodů v Knovízi. Samotný závod se jede na trati z Knovíze do Brandýska (bývalých Olšan). Trať je 3,2 km dlouhá. Jede se na dvě jízdy a porovnává se rovnost obou časů. Rychlost je určena do 50i km v hodině Ale abychom byli upřímní – a říká to i organizátor a duše celé akce pan Václav Bečvář – nejde tak ani o výkony a časy jako spíš o přehlídku aut a motocyklů – a především motoristické radosti. „Pro skutečné závody platí úplně jiná kriteria jak technická tak i organizační,“ řekl pan Bečvář.

Do Knovíze se každoročně sjíždějí letitá auta i motorky, která navzdory svému roku výroby se blýskají jako nové. Není také divu, vždyť tyto své miláčky si jejich majitelé doslova hýčkají jako oko v hlavě a každá takový akce je pro ně svátkem či motoristickou poutí. Nejstarší vozy pocházejí převážně z dvacátých let minulého století a mnohé tak brzy v plné síle a kráse oslaví své devadesátiny. Je sympatické, že mnozí řidiči přijíždějí v dobovém oblečení a stejně tak i jejich dámský doprovod.

Mezi nejstarší vozy 22. ročníku patřila Praga Piccolo Sport z roku 1924 s čtyřválcovým motorem o obsahu 707 ccm a výkonu devíti koních. Tento unikátní vůz, který patřil ve své době k tzv. lidovým automobilům, na poslední chvíli zachránil pan Bohumil Pipek z Kutné Hory. Poslední majitel auto totiž přeřízl a postavil si z něho traktor na práci v lese. Právě v lese toto podivné vozidlo pan Pipek spatřil a umanul si, že ho musí získat. Potíž byla v tom, že majitel o prodeji nechtěl ani slyšet, ale byl ochoten jej vyměnit opět za traktor. Pan Pipek tedy nejdříve musel vyrobit traktor, který vyměnil za torzo Pragovky. Měl štěstí, že výkresy mu podle dobové dokumentace zpracoval kamarád na počítači a výsledkem téměř osmileté renovace je krásný auťák v původním provedení až na pneumatiky, které mu vyrobili u Michaelina. Není divu, že auto se líbí i filmařům a nejednou si už ve filmu i „zahrálo“. Na podobné soutěže jezdí pan Pipek po celé republice a má pozvání i do Rakouska. Do Knovíze přijel se svou paní.
Snad nejstarším autem je čtyřválcové auto značky Ford z roku 1921 s úctyhodným obsahem 3 litrů a stejně závratnou spotřebou – 20 litrů na sto kilometrů. Jeho majitel je pan Václav Dytrych z Tuchlovic, který po Fordce toužil od dětských let. Pak ho objevil na internetu. Jeho renovaci věnoval několik stovek hodin, ale výsledek stál zato. Dnes je auto chloubou mnoha soutěží i přehlídek. Na řadu akcí přijíždí po vlastní ose a téměř pravidelně i se svou ženou Bělou. Po rovině jezdí i 65 km v hodině a do kopce v Knovízi to vyjede třicítkou. Na parkovišti můžeme vidět téměř desítku nablýskaných Aerovek, potkáváme tu značky Tatra nebo Laurin&Klement a mnohá auta vyrobená v cizině, včetně amerických bouráků. Vzhledem k tomu, že dnes se za veterány počítají auta i z roku 1980, mohli jsme tu „potkat“ i škodovky, které dodnes běžně brázdí naše silnice. Kromě aut je zde i spousta motocyklů, převažují předválečné i poválečné Jawy a Čezety.

Pokud si vzpomínám, tak před takovými padesáti lety se podobných strojů válely na vrakovištích celé desítky a vesměs skončily ve sběru jako šrot. Dnes by je nadšenci vyvažovali zlatem.

Během dopoledne se díky přímo výstavnímu slunečnému počasí zaregistrovalo 65 autoveteránů a shodou okolností i stejný počet historických motorek. Jak Slánským listům sdělil pan Bečvář – zatím se nepodařilo překonat rekord z roku 1997, kdy na start přijelo se svými auty a motocykly 145 účastníků.

Někteří z nich přijíždí pravidelně každý rok a například pan Vladimír Vágner absolvoval na motokolu ČZ o obsahu 98 ccm všech 22 ročníků.

Jízda veteránů Knovíz – Olšany se pořádá každoročně jen díky obětavosti několika nadšenců ve velmi skromných podmínkách, ale milovníci starých motocyklů a automobilů sem jezdí stejně rádi jako na rande s milovanou osobnou.  Dvaadvacet ročníků je toho tím nejlepším důkazem.

Vladimír Rogl

Vladimír Rogl
28. 06. 2010, 08:15

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.