• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Slánské gymnazistky se pokusily napsat scénář a padesát studentů pak hrálo v Divadle Na zábradlí

Michaela Kubiasová (vpravo) a Míša Chrapová na snímku Slávy Pilíka.

Vydolovat něco tvůrčího z většiny žáků či studentů je pěkný oříšek. To potvrdí snad každý pedagog. V době všelijakých rádoby uměleckých projektů a televizních svodů typu telenovel či reality show, DVD filmů či jiných lákadel k pasivnímu vnímání, je poměrně ojedinělé, když mladý člověk sám alespoň něco malého vytvoří. Jsou ale i výjimky. Třem studentkám septimy slánského gymnázia se letos podařilo dokončit scénář divadelní hry a zorganizovat představení, které svoji kvalitou přesáhlo rámec školy. Padesát studentů gymnázia se dokonce dostalo na prkna profesionálního divadla, populárního pražského Divadla Na zábradlí, kde byla hra Tracyho tygr zařazena do programu. Jak k tomu všemu došlo a proč, na to jsme se byli zeptat na slánském Gymnáziu V. B. Třebízského.

Jak jsme se dozvěděli od Míši Chrapové, která s nápadem přetvořit známou novelu Williama Saroyana Tracyho tygr do divadelní podoby a uvést ji při oslavách studentského Majálesu na gymnáziu přišla, šlo o společnou práci její a také Michaely Kubiasové a Hany Rogalewiczové, která navíc dostala za úkol zvládnout jednu z hlavních postav hry. Míši Chrapové jsme se ptali jako první.

Proč ses zčistajasna rozhodla, že napíšeš divadelní scénář právě na základě knížky Tracyho tygr?

K divadlu mám blízko, jsem členkou Slánské scény, vlastně celá naše rodina je zapojena v divadle. Už když mi bylo deset či dvanáct let, psala jsem si „do šuplíku“ různé příběhy, často pohádkové. Stávalo se mi to, když jsem měla špatnou náladu, potřebovala jsem se z ní vypsat. Knížku jsem loni o prázdninách četla znovu a hned jsem si řekla, že by bylo super udělat ji jako divadlo. Přišla jsem do školy, řekla to Míše a Hance a začaly jsme z knížky scénář tvořit a představení pak uvedli na našem majálesu v květnu letošního roku.

Napsat scénář je jedna věc, ale co další věci okolo? Kdo vám například dělal hudbu, scénu?

Všechno jsme vymýšlely samy. Například Míša Kubiasová je velice tvůrčí člověk. Výborně jsme si při psaní scén rozuměly. Tenkrát jsme byly tak nadšené, že jsme snad na nic jiného nemyslely. Když skončila škola, vymýšlely jsme, jak to celé sestavit. Jakou hudbu pak přidat, jak bude vypadat scéna, aby se v ní mohlo plynule procházet dějem.

Jakoby jste se hodily samy do neznámých vod, to mohlo taky dopadnout fiaskem, nebo ne?

Dialogy ani nebyly těžké, vlastně jsou téměř stejné jako v knížce. Horší bylo, jak udělat scénu. V knize napíšete, že jste právě na policejní stanici a jste tam. Na divadle tohle není možné, protože scény musí být vyřešeny i technicky.

Jak vypadaly zkoušky? Nebyly tam problémy?

Problémy byly už při získávání herců. My měly štěstí, že se nechal přemluvit Honza Šlégr pro hlavní postavu Tracyho. Má už zkušenosti s hraním, a to byla velká opora. V celém představení ale hraje celkem padesát lidí od sekundy po oktávu a někdy bylo docela těžké studenty přesvědčit, aby šli hrát. Nikdo nechtěl nic rozsáhlého říkat, dokonce mnozí později odmítli, když zjistili, že zkoušky nejsou místo vyučování. Musely jsme je prosit téměř na kolenou (smích).

To musely být tedy pěkné nervy, nechtěly jste s tím někdy praštit?

To už nešlo, když jsme představení slíbily napsat a realizovat. Pomáhala nám škola a ostatní bylo na nás. Já osobně jsem občas byla na dně, ale Míša to dokázala držet nad vodou, ubezpečovala, že to bude dobrý a všechno dokázala zklidnit.

Michaela Kubiasová není členkou divadla, před časem skončila své pětileté působení s hudební skupinou a práce na scénáři ji hodně oslovila. Další otázky směřovaly tedy právě k ní.

Co všechno jste musely kromě scénáře ještě udělat?

Prakticky všechno. Scénografii, vymýšlely jsme kostýmy. Při jejich shánění či výrobě pomáhali kamarádi a hodně někteří příbuzní. Samy jsme vyráběly také programy a plakáty, dělaly jsme sirky s logem tygra, které herci při představení hází do hlediště. Tady hodně pomohla svým talentem Hanka Rogalewiczová, která krásně kreslí a všechny návrhy připravila.

Kolik představení jste hráli a kde?

Nejdříve mělo jít o dvě studentská představení při majálesu, ale celá společná akce dostala takové rozměry, že jsme ji nejen uvedli na scéně slánského divadla, ale pak také využili nabídky vystoupit a divadelní přehlídce Přemyslovská divadelní orba, která se letos ve Slaném konala. Tracyho tygrem jsme přehlídku uzavírali.

Byly to ale skutečně nervy. Ještě ve čtvrtek před premiérou jsme v divadle se všemi herci zkoušeli, nic se nedařilo. Po zkoušce jsme si šli někam sednout a jediné, co z nás vypadlo, bylo, že se to nedá nikde hrát. V pátek to ale dopadlo skvěle.

Hráli jste prý také v Divadle Na Zábradlí. Jak jste se k tomu dostali?

Tatínek Hanky Rogalewiczové se v tom divadle ptal, zda mají nějaký kontakt na přehlídku, kde bychom mohli své představení ještě uvést. Dopadlo to tak, že nás produkční divadla oslovila, abychom zahráli přímo v Praze. Měli jsme velkou trému. Celý jeden den jsme zkoušeli a večer potom hráli. Hra se dostala dokonce na program divadla, který mají na internetu. Podle jejich slov ještě nikdy neměli na svém jevišti tolik herců najednou. Pro nás to bylo také obtížné, vždyť jeviště Divadla Na zábradlí je asi dvakrát menší než ve Slaném. Večerní představení ale dopadlo přesto dobře.

Podle slov obou studentek i Jana Šlégra, který ztvárnil hlavní postavu Tracyho, už nebude příležitost představení někde hrát. Všichni ale už přemýšlejí o něčem podobném pro majáles v příštím roce. „Musí to být ale tak, abychom měli podobné pocity, jako letos. Prostě nápad, který člověka osloví tak, že řekne, tohle je to pravé, to je prostě ono,“ říká Michaela Chrapová.

Když jsem se jí zeptal, co by to mělo být konkrétně, zasáhla její kamarádka Míša: „Neříkej nic, to přináší smůlu.“ A tak se musíme nechat překvapit, stejně jako celé gymnázium, co nadšené studentky pro svou školu a kamarády zase vymyslí.

Sláva Pilík
06. 11. 2007, 20:24

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.