• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Ve Slaném před dvaceti lety nestihli premiéru divadelní hry, kterou uvádějí dodnes

Jaroslav Hložek. Foto Vladimír Rogl

Slánské Dividýlko má už téměř dvacet let ve svém repertoáru hru „Vyšetřování případu podvodného revizora“, což je vlastně volné pokračování Gogolova Revizora, které začíná tam, kde perla světové dramatiky končí. Světová premiéra tohoto díla se měla konat ve Slaném právě před dvaceti lety - v sobotu 18. listopadu 1989.

Premiéra se však nekonala. A na důvody, proč tomu tak bylo, jsem se zeptal Jaroslava Hložka, jednoho z protagonistů této slánské divadelní scény.

Proč jste tehdy sáhli právě po tomto ruském dramatikovi?

Tehdy – jak víte – probíhala perestrojka a my jsme se chtěli na ni také svým způsobem podílet a vymysleli jsme vlastně jednoznačně tu nejpolitičtější hru. V naší verzi jsme ukazovali na to jak si na nejvyšších místech vlastně jen vyměňují funkce mezi sebou. Před listopadem to bylo tak odvážné, že jsme předem počítali s tím, že po uvedení hry nám ji soudruzi zakážou hrát, nebo Dividýlko rovnou zavřou.

Premiéra se však nekonala...

Premiéra se měla konat v sobotu 18. listopadu a ještě den před tím jsme po telefonu dolaďovali se Standou Berkovcem nějaké detaily, když do toho přišly informace o dění v Praze. Druhý den vstoupila do stávky prakticky všechna divadla nejen v Praze, ale nehrálo ani divadlo v Kladně. Nemohli jsem proto zůstat pozadu ani my a premiéru jsem odložili.

Na kdy?

Původně jsme ji chtěli uvést hned někdy kolem Nového roku, ale doba byla příliš hektická, že jsme ji uvedli až na jaře 1990, kdy už bylo všechno jinak. To jsme nejlépe poznávali na divadelních přehlídkách např. v Hronově nebo v Písku, kde nám říkali: „Je to vynikající představení, svébytné pojetí, ale chlapci, už je pozdě! Ta doba se změnila!“

Nicméně, k opožděné premiéře ve Slaném se váže pár hezkých vzpomínek. Od Technických služeb jsme měli vypůjčenou Avii, ze které jsme udělali prvomájový alegorický vůz. Jezdili jsme s ním po Slaném a rozhazovali letáky. Doprovázela nás kapela, hrála častušky a v atriu muzea jsme pak uspořádali happening s pomníkem V.I.Lenina, kterého představoval Milan Čečil. Namustrovali jsme mu placatou čepici, dlouhý rozevlátý kabát, přikryli bílým plátnem a slavnostně odhalili. Pak jsme sborově předčítali z publikace Poučení z krizového vývoje, která vyšla po osmašedesátém a kde byly zvlášť pikantní pasáže o kontrarevoluci a recitovali čínské revoluční básně z padesátých let. Pak se hra hrála v atriu a měla velký úspěch, což přisuzuji i neopakovatelné atmosféře prostředí i opojení z nabyté svobody.

Čím to, že tuto hru hrajete celých dvacet let? Doba se přece jen trochu změnila, ne?

Když se nad tím zamyslím, tak upřímně řečeno, ta doba se až tak nezměnila. Víte, motto toho našeho „revizora“ spočívá v tom, že lidem, kteří jsou vyhození ze svých vysokých postů za blbost, korupci či neschopnost, jsou tím hejtmanem jen zpřeházeny jejich funkce. A to si myslím, že je živé a aktuální dodnes, protože řada lidí, kteří tenkrát převlékli kabáty nebo si okázale umyli ruce, či přestoupili do jiných stran, tak škodí a chovají se stejným způsobem, jako ti neslavní hrdinové v našem pojetí Revizora. A zajímavé je možná i to, že hru hrajeme prakticky ve stejné sestavě. Na jevišti diváci uvidí opět Jirku Šímu, Honzu Holuba, Standu Berkovce, Oldu Javoříka nebo Vaška Ježka. I mou maličkost! Ostatně, nejbližší termín další reprízy Revizora je na dosah – 29.listopadu. A je to pro změnu neděle!

Děkuji za rozhovor!

Vladimír Rogl
18. 11. 2009, 12:09

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.