Čelo průvodu. Foto Vladimír Rogl.
O tomto víkendu - od pátku 15. května do neděle 17. května - proběhl v královském městě Slaný již 11. ročník Husitských slavností. Pořádání těchto městských slavností se ve Slaném už stalo nedílnou součástí novodobých tradic města a zaujalo pevné místo v kulturním kalendáři nejen radnice, ale i většiny obyvatel.
Po deseti letech, kdy byly slavnosti zaměřeny především na historické události z doby, kdy Slaný bylo husitským městem, byl letos zahájen pětiletý cyklus zacílený na historii napoleonských válek v Čechách, které se dotkly i historie Slaného.
Exkurze do dávné historie
V roce 1813 se na polích v blízkosti Vraného shromáždilo téměř čtvrt milionu vojáků spojeneckých armád Ruska, Pruska a Rakouska. Tato vojska pak odtud táhla naproti napoleonským vojskům a střetla se s nimi v blízkosti Chlumce, kde Napoleona porazila. Nicméně v této krvavé řeži bylo mnoho raněných a po stažení armády do Slaného byl v blízkém františkánském klášteře zřízen vojenský lazaret, kde zemřel i hrabě Barclay de Tolly, který je pohřben na slánském hřbitově.
Uspořádat městské slavnosti na pozadí historických reálií je vhodnou příležitostí i k oživení středu města a přilákání turistů. Slaný je rovněž členem Společenství měst s husitskou minulostí a tradicí, ve kterém je zastoupeno osm českých a pět německých měst.
Neopakovatelná atmosféra
Městské slavnosti byly i vhodnou příležitostí k uspořádání celé řady souběžných a doprovodných akcí, které se těšily velkému zájmu a pozornosti Slaňáků i návštěvníků z okolí i vzdálenějších míst. Po pátečním koncertu středověké hudby, ohňovém průvodu a noční ukázkou bitvy byl zlatým hřebem slavností sobotní průvod městem, který tentokrát co do počtu účastníků překročil snad i loňský průvod abiturientů slánského gymnázia při oslavách výročí založení. I to byl důvod proč shromaždiště bylo přeloženo od Grandu k sokolovně, odkud v deset hodin vychází Třebízského ulicí nekonečně dlouhý a pestrý průvod sledovaný a pozdravovaný stovkami Slaňáků podél ulic až na Masarykovo náměstí, kde proběhl slavnostní ceremoniál. V čele průvodu za městským praporem neseným praporečníkem Vojtěchem Kočkou jel na koni starosta Ivo Rubík doprovázený panem „Evropou“ – senátorem Sašou Vondrou, místostarostou Jaroslavem Hložkem, náměstkem ministra financí Ivanem Fuksou a dalšími jezdci ze Slovenska (Dušan Kinský ze Skalice) a dokonce až ze Skotska (Tom Smith). V pestrobarevném průvodu pak doslova kráčela historie. Husité a křižáci tentokrát byli v menšině oproti útvarům vojáků v historických uniformách z počátku devatenáctého století. Londou tak pochodovali napoleonští granátníci, vojáci rakouských a uherských pluků i vojáci carské armády. Koně táhli i dělo a na vozech sténali ranění.
Průvodu se zúčastnilo i velké množství krojovaných i nekrojovaných dětí a také celá řada občanů se spontánně do průvodu zařadila včetně maminek s kočárky.
Hvězda nad Slaným
Jen málokdy se ve správný čas a na správném místě setká tolik významných lidí jako tomu bylo tuto sobotu na Masarykově náměstí. Kromě už jmenovaných mužů, kteří na lidské hemžení shlíželi z koňského sedla, patřili k významným hostům představitelé partnerských měst Linlithgow, Pegnitz a Skalice, zástupce Kostnice, starostové a starostky měst a obcí ze Slánska. Předchozích ročníků se pravidelně na koni zúčastňoval i dřívější hejtman Středočeského kraje. Novému hejtmanovi však krása a důstojnost slánských slavností unikla. Jeho škoda. Nezdálo se, že by Slaňákům chyběl.
Starosta Rubík zahájil letošní městské slavnosti provoláním: „Bratři a sestry, tam vysoko nad našimi hlavami na kupoli staré slánské radnice září zlatá hvězda – symbol který nám připomíná, že kdysi bylo toto město jedním z pěti vyvolených, které měly přežít zkázu tehdejšího světa. Je to symbol života, který vzniká a zase zaniká. Je to symbol, který nám jasně září. V historii našeho města byly okamžiky kdy naše hvězda jasně zářila na mapě Evropy. Byly tam i chvíle, kdy pohasínala a její zář téměř zhasla. Já věřím, bratři a sestry, že nyní naše hvězda – hvězda jménem Slaný – září jasným svitem a že tomu bude i nadále a dlouho. Bratři a sestry, proto se spolu radujme, bavme, veselme a mějme se rádi!“
Radost až do nočních hodin
Poté se už na náměstí rozpoutal gejzír zábavy a krásných setkání, doprovázený pestrým programem ve kterém se představili vojáci armád z napoleonských válek, šermovalo se, střílelo z luku a hrály kapely. Koho omrzel program, mohl se projít nefalšovaným středověkým jarmarkem, který se rozprostíral nejen na náměstí, ale i celou Kynskou ulicí a nabízel krásné a zajímavé věci pro potěchu těla i duše. Rovněž děti měly po celý zbytek dne o zábavu postaráno.
Po sobotních frejích a radovánkách, které vyvrcholily závěrečným ohňostrojem v pozdních nočních hodinách, patřila neděle vážnějším dimenzím - po mši svaté se v chrámu sv. Gotharda konal koncert duchovní hudby v podání hudby drážďanského dvora.
Vladimír Rogl
17. 05. 2009, 10:44
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.91%
Spíše ano
17.69%
Spíše ne
15.36%
V žádném případě
24.04%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01