• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Světlušky zpívají slaňákům už třináct let

Učitelky 3. ZŠ Slaný – paní Mgr. Andrea Hrabánková a paní Mgr. Naďa Drudíková (s brýlemi) jako vedoucí pěveckého sboru Světlušky. Foto Vladimír Rogl

Skončil adventní i vánoční čas a s ním i koncerty krásné poetické muziky. I ve Slaném na Masarykově náměstí jsme se letos mohli zaposlouchat do pásma vánočních koled v podání dětského pěveckého sboru „Světlušky“ ze 3. Základní školy v Rabasově ulici. Bylo vidět, ale hlavně slyšet, že děti nejenže rozdávají radost a sváteční pohodu všem lidem dobré vůle, ale že samy mají upřímnou radost a potěšení ze svého muzicírování.

Jelikož jsem stříbrné hlásky „Světlušek“ slyšel i při jiných, víceméně slavnostních příležitostech, chtěl jsem se o tomto ojedinělém slánském pěveckém sdružení dozvědět co nejvíc, domluvil jsem se s jejich obětavými vedoucími a nechal se pozvat přímo ke zdroji – do hudební učebny 3. ZŠ na neformální zkoušku sboru. Přivítaly mne učitelky – paní Andrea Hrabánková s paní Naďou Drudíkovou.

„O Vánocích to bylo třináct let, co jsme prvně zpívali a jednalo se vlastně o vánoční vystoupení dyslektických tříd, které se daly dohromady,“ zavzpomínala úvodem paní učitelka Drudíková, která tehdy v jedné z těchto dyslektických tříd učila a stála tak u kolébky sboru. I když sbor žádné jméno neměl, písničky v jeho podání se líbily a - podle potřeby doplňovaný o dobré zpěváky i z jiných tříd - stával se populární a vyhledávaný.

Zásadní zlom však přišel v roce 2005, kdy 3. Základní škola navázala vzájemné partnerství se základní školou z německého města Pegnitz. Paní Hrabánková upřesňuje: „Součástí prohlídky školy se stalo i vystoupení, tehdy ještě bezejmenného souboru, který vznikl takříkajíc ,na koleni‘ z bývalých žáčků pěveckého sboru 1. stupně, vedený kolegyní Naďou Drudíkovou , a narychlo sehnaných dobrých zpěváků stupně druhého. Byl to rozhodně úspěch, protože narychlo sestavený sbor poprvé zpíval i cizojazyčně - německy a anglicky. Jelikož se písničky opět líbily, rozhodly jsme se jako milovnice sborového zpěvu dál pokračovat a ve škole vytvořit řádný pěvecký sbor.“ Téhož roku byl pěvecký sbor (stále bezejmenný ) pozván na tradiční slánskou Slavnost světla, aby svým zpěvem zpříjemnil slavnostní okamžiky při rozsvěcování vánočního stromu na Masarykově náměstí i světel v přilehlých ulicích. „A možná díky této, tehdy první velké a významné akci, se zrodil i samotný název sboru Světlušky,“ dodává paní učitelka Hrabánková.

Název sboru může leckomu připomínat Karafiátovy broučky, kteří svítili dobrým lidem na cestu svými lucerničkami. „Nad jménem našeho sboru se přemýšlelo dost dlouho a do hledání názvu se zapojovali i naši zpěváci a zpěvačky,“ říká paní Hrabánková a dodává: „Pak mne ale napadlo, že když se první velké veřejné vystoupení konalo při Slavnosti světla, proč by se náš pěvecký sbor nemohl jmenovat právě Světlušky, když vlastně naše děti stály na pódiu a svým zpěvem doprovázely slavnostní rozžehnutí vánočních světel v tom našem krásném středu města, což ocenil i sám pan starosta.“

Do sboru může přijít každý, kdo má chuť si zazpívat a vydrží náročnost zkoušek. I z tohoto důvodu se podle paní učitelky Drudíkové jejich počet mění. „Na začátku školního roku bývá zapsáno i šedesát dětí, ale vzhledem k náročnosti programu a nutnosti se pravidelně zúčastňovat zkoušek, které se konají každý týden, některé během školního roku odpadnou,“ vysvětluje a doplňuje další informace o sboru: „Nejmladší děti jsou z první třídy, ale chodí sem i děti z devítky. Pro toto značné věkové rozpětí můžeme podle potřeby sbor rozdělit na velký a malý. Malý je pro děti od první do páté třídy a velký – to jsou větší děti.“ Snad ani příliš nepřekvapí, že převážnou část sboru tvoří dívky a chlapci jsou zde poměrně dost vzácní. Některé děti se hudebně vzdělávají i v Základní umělecké škole ve Slaném, kde se učí hrát na piáno a jiné nástroje. Součástí sborového zpěvu jsou i sólová vystoupení. „Byly jsme až překvapeny, že o sólové zpívání mají děti zájem a berou to jako prestižní záležitost,“ sdělila paní Hrabánková a dodává: „Sólové zpívání je poměrně náročné a zodpovědné a musí se počítat i s trémou.“ Při svých vystoupeních jsou členové sboru ozdobeni slušivou šálou s motivem kytičky.

Je sympatické, že některé děti, které už opustily školu a studují na jiných školách nebo jsou v učení, přicházejí na zkoušky sboru. Se „Světluškami“ si rády zazpívají a přicházejí se podívat na vystoupení svých mladších kamarádů.

Sbor má opravdu široký záběr. Paní Drudíková k tomu říká: „Zpíváme všechno možné od lidových písní až po náročnou anglickou populární hudbu, ale zpívala se i ‚latina‘. Snažíme se vybírat takové písničky, abychom do sboru chodila ráda i větší děvčata. Proto zpíváme také v cizích jazycích, v angličtině, němčině i ruštině, protože je to opravdu baví. Vybíráme proto i písničky některých našich současných populárních skladatelů. Kolem Vánoc se pak samozřejmě nacvičují koledy a sbor si troufá i na důstojné zazpívání státní hymny.

Od oficiálního založení sboru se Světlušky stávají nejen nedílnou součástí školního organizmu, ale děti můžeme slyšet zpívat při nejrůznějších kulturních událostech ve Slaném. Paní učitelka Hrabánková vypočítává: „Za pět let trvání měl sbor tu čest opakovaně zpívat při Slavnostech světla, ale byl pozván i na významné akce jako jsou Husitské slavnosti, návštěva prezidentů Visegrádské „4“, a na mnoho dalších akcí.

Vladimír Rogl
16. 02. 2010, 10:13

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.