Královští útočí na polní opevnění. Foto Vladimír Rogl.
Před pěti lety se na popud starosty Ing. Luďka Šofra rozhodlo obecní zastupitelstvo Královic obohatit místní kulturní a společenské akce o každoroční zinscenování dobývání Královické tvrze, která zde na začátku patnáctého století stála jako sídlo vladyky. Tento nápad se velmi rychle ujal a obec tak každoročně prožívá historické představení na které se sjíždějí podívat návštěvníci ze široka daleka.
První slavnost před pěti lety navštívil i prezident České republiky Václav Klaus, kterému tehdy bylo uděleno čestné občanství obce.
Tvrz v Královicích zanikla v husitských válkách, kdy byla vypálena a současně s tvrzí byla zpustošena i samotná obec. Proto bylo nutné pro novodobé dobývání tvrze a rytířskou bitvu postavit v sousedství mlýna „kulisy“ tvrze s hradbami a se vstupní bránou, před kterými se odehrávají každoročně komponované válečné i romantické příběhy z oněch dávných časů. Snad netřeba ani podotýkat, že pod projekt tvrze se opět podepsal starosta.
Každý ročník znamená i nový příběh
Až doposud se dařilo každý rok připravit nový scénář dobývání středověké tvrze a bitvy před jejími branami. Příprava této podívané bývá společným dílem několika skupin historického šermu, které do Královic přijíždějí. Zatímco v prvních ročnících „Dobývání Královické tvrze“ se na louce hemžila spousta bojovníků s bohatým komparsem, v posledních dvou ročnících je počet účinkujících skromnější a samotné představení má poněkud komornější charakter.
Nástup na bojiště. Foto Vladimír Rogl.
Pro letošní - už šestý - ročník bitvy pod Královickou tvrzí, který se konal v sobotu 30. května, vymyslel a připravil libreto se svou skupinou historického šermu ROTYKA Petr Fantyš z Prahy. Stručně řečeno – historická událost se podle pana Fantyše odehrála asi následovně: V roce 1502 – za vlády krále Vladislava Jagellonského - docházelo mezi šlechtou a městy k častým mocenským rozepřím k vůli penězům, které plynuly ze zemědělství, obchodu, řemesel a vaření piva. Šlechta, která toužila po rychlém zbohatnutí, začala proto stavět pivovary a hospody a tímto svým podnikáním připravila měšťany nejen o dávná privilegia pocházející z dob Přemyslovců, ale především o spousty peněz. Pán Královické tvrze Jindřich Sestřenka ze Slavic dodával ječmen pivovarníkům do pivovaru v královském městečku Nové Strašecí. To se však nelíbilo měšťanům Slaného. Královské město Slaný bylo tehdy součástí městské branné jednoty – což byla organizace na ochranu práv královských měst. Slánská radnice proto vyslala k obci Královice své parlamentáře, kteří přesvědčili pána Královické tvrze, že mají dodávat obilí výhradně do Slaného. To se pro změnu zase nelíbilo Křivoklátskému správci, pod kterého Nové Strašecí spadalo. Ten však s odbojnou obcí nevyjednával a poslal ke Královicím ozbrojenou kohortu, aby je obsadila a přiměla ječmen dodávat opět do Strašecí. Zjednodušeně řečeno – u Královic se sejdou vojáci vysláni jak ze Slaného, tak i z Nového Strašecí a obě vojska se zde pak vzájemně „poperou“.
Bitevní pole
Ve 14 hodin vyráží z nedalekého vojenského polního ležení vojska a lidé Slánských, Jana Rozrucha z Říčan, Jindřicha Sestřenky ze Slavic, Franze von Hrdlořez a Viktora Conquistadora. Za dunění bubnu zaujímá panstvo, jejich rytíři, lacknechti, dělostřelci i dámský doprovod své pozice. Vojsko, které dobývalo tvrz, mělo připraveno polní opevnění s děly ukrytými za palisádou.
Krátce na to se na louce pod tvrzí rozhořely drobné i větší šarvátky rytířů, střídavé výpady obránců i frontální nápory útočníků na opevnění. To vše za mohutné palby středověkých děl a hákovnic. V tomto komponovaném představení se utkalo v historické zbroji a historických kostýmech několik desítek účinkujících. Bitvy se kromě už zmíněné skupiny Rotyka, zúčastnila též skupina historického šermu Fortuna z Kralup nad Vltavou pod vedením Pavla Hory. Ohlušující kanonádu z děl a hákovnicemi obstarala skupina Řád černých rytířů.
Svatý Petr zklamal
I z historie je známo, že průběh a výsledky nejedné bitvy ovlivnila nepřízeň počasí. Nejinak tomu bylo i poslední květnovou sobotu u Královic. Sychravé počasí a častý déšť odradilo od účasti nejen několik historických skupin a stánkařů, kteří dodávají akci dobový kolorit, ale podepsalo se především na počtu návštěvníků, kterých přijel jen zlomek z počtu na který bývali v Královicích zvyklí v jiných letech. „Trochu nás to mrzí,“ řekl Slánským listům starosta Luděk Šofr, „ale dešti a větru zatím opravdu poroučet neumíme. V žádném případě nás však tato poměrně slabá účast neodradí od konání dalších ročníků. Věřím, že příští rok nám bude svatý Petr víc nakloněn!“
Vladimír Rogl
31. 05. 2009, 11:19
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01