Na výletě do města. Foto archiv Domova.
Zvenčí ta budova vyhlíží jakoby v ní nebylo života. Je to jen zdání. Uvnitř naplno pulsuje život, byť ne s veselím, které provází život mladých.
Jsme v moderně zařízeném Domově Slaný na Hlaváčkově náměstí. Toho dne zde pobývalo 48 klientů. Lidé starší, staří, někteří trvale ležící. Je tu 14 třílůžkových pokojů, 2 dvoulůžkové, stejný počet jednolůžkových. Vždy dvě obytné jednotky jsou spojeny koupelnou s umyvadlem, sprchou a WC. Všude bezbariérový přístup. Lůžka polohovatelná s přímou signalizací na sesternu. Na každém pokoji je možné sledovat televizi. Stravování pětkrát denně je zajišťováno vlastní kuchyní. Diabetici navíc dostávají druhou večeři. Vždy v pondělí a středu ordinuje ústavní lékařka MUDr. Ivana Chotěborská, v nutných případech přispěchá na zavolání.
Navštívili jsme Domov zvědavi jak tady dědové a babičky žijí. Jen netečně a bez zájmu sedí? Nic takového. Byli jsme příjemně překvapeni. Pro ty, kteří se mohou pohybovat je denně připraven zajímavý kulturní program. Je povětšině dílem pracovnice Domova, diplomované specialistka Jarmily Divíškové. To dopoledne dvaceti klientům předčítala z knihy o světově známém malíři Michelangelu Buonarotim. Předtím to byla hezká knížka o životě českého malíře Josefa Lady - Moje kronika.
„Program připravujeme dle přání a podnětů klientů,“ upřesnila paní Jarmila. „Je překvapivé, jaký zájem mají o vážnou hudbu. O skladby Dvořáka, Smetany, Mozarta, Beethovena a dalších proslulých skladatelů. Samozřejmě mají rádi i hudbu svého mládí: swing, dechovku.“
Pobavit dědy a babičky přicházejí různí herci a muzikanti. Profesionálové i amatéři. V lednu mezi ně již podruhé zavítali dobrovolníci z organizace Rozmarýna z Prahy se zajímavým pásmem: Po cestách Jižní Amerikou. Vždy se velmi těší na hezké písničky, které přichází zahrát oblíbené harmonikové duo, děda a vnuk Ježkovy z Bilichova.
Často lze spatřit jak bránu Domova opouští klienti – vozíčkáři. V doprovodu zdravotních sester vyjíždějí do Slaného zvědavi jak město žije. Takhle si zajedou třeba do divadla na pěknou hru, na Husitské slavnosti, nescházeli při rozsvícení vánočních světel ve městě ani při novoročním ohňostroji. S loňským podzimem jednou týdně přicházely do Domova čtyři studentky slánského gymnázia. V relaxační místnosti hrály s klienty společenské hry. Vytrvala Hana Trojanová. Vedení Domova každou takovouto posilu vítá, umožňuje zdravotním sestrám víc se věnovat těm, kteří jejich pomoc zvlášť potřebují.
Zdeněk Tvrdek
20. 05. 2008, 18:55
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01