• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Ve Slaném duněly bubny a dusot koňských kopyt

Ruská jízda. Foto Vladimír Rogl.

O tomto víkendu se uskutečnil ve Slaném už 12. ročník tradičních městských slavností, které se staly za dobu svého trvání trvalou součástí kulturní historie města. Městské slavnosti jsou pravidelně navštěvovány delegacemi představitelů i občanů spřátelených a partnerských měst a stávají se proto de facto i Evropským setkáním. Shodou okolností se v pátek 7. května na Masarykově náměstí odehrával 2. ročník Olympiády děti a mládeže a toto sportovní zápolení jen podtrhlo význam těchto událostí.

Zatímco prvních deset ročníků městských slavností bylo zaměřeno na připomenutí událostí husitských válek, které sice Slaný zviditelnily v rámci Evropy, ale svým způsobem mu přinesly i zkázu, od loňského roku dostaly nový charakter. Z patnáctého století jsme přeskočili historii o téměř čtyři sta let do dob napoleonských válek, které se v roce 1813 dotkly i našeho regionu. Tehdy v srpnu se v prostoru mezi Slaným,. Litoměřicemi a Louny spojila rusko-pruská armáda s rakouským vojskem. Počet vojáků, kteří se postavili císaři Napoleonovi, tak vzrostl na téměř čtvrt milionu a se svými čtyřmi stovkami děl se tento korpus stal nejpočetnější armádou na našem území. Po vítězné bitvě u Chlumu se ruská armáda vrátila do Slaného, kde byl ve františkánském klášteře zřízen vojenský lazaret. Jedním z vojáků, kteří ve Slaném na následky válečných zranění zemřeli, byl i příbuzný ruského generála Eduard hrabě Barclay de Tolly, který je pohřben na prvním slánském hřbitově pod náhrobkem ve tvaru jehlanu.

Čelo průvodu. Foto Vladimír Rogl.

Už v předvečer slavností se uskutečnil ohňový průvod městem z Masarykova náměstí na hřiště Slavoje, kde s ohňovými variacemi se představilo i jezdecké šou. Ostatně právě tato ušlechtilá zvířata doslova dominovala sobotnímu průvodu, který v deset hodin vyšel ze dvora slánské sokolovny. Na koni v čele průvodu jel za bubeníky a městským praporem stejně jako i jiné roky duchovní otec slavností starosta Slaného Ivo Rubík coby husitský hejtman Jan Roháč z Dubé, ale v koňských sedlech pevně seděli v historických kostýmech i představitelé spřátelených a partnerských měst nebo senátor Alexander Vondra. Jezdci na koních pak byli i součástí vojenských útvarů rakouských, ruských i pruských, které pochodovaly za velké pozornosti Londou. I letos se do průvodu zapojily děti slánských škol ve středověkých kostýmech práčat či pištců, děti slánského střediska volného času Ostrov a řada slánských občanů. Mnozí i s malými dětmi v kočárcích a v dobových krojích. V průvodu jsme mohli zahlédnout jak oba místostarosty Slaného – Pavla Bartoníčka s Jaroslavem Hložkem, tak i další radní a starosty okolních měst a obcí. Dlužno podotknout, že ani oni neváhali obléct starodávné kostýmy.

Ve čtvrt na jedenáct dorazil dlouhý had průvodu na Masarykově náměstí, kde starosta Rubík jmenovitě představil a přivítal vzácné hosty. Byli mezi nimi představitelé partnerských a spřátelených měst Pegnitz, Skalica, Linlithgow a starostové celé řady českých měst s husitskou minulostí. Na náměstí nechyběl ani primátor Kladna Dan Jiránek a starostové okolních měst a obcí. Ve své krátkém projevu starosta připomenul, že slavnosti jsou spíše příležitostí ke krásným setkání člověka s člověkem a připomenutí historie je jen jejich krásným rámcem. Zdůraznil též krásu života jehož symbolem je hvězda: „Zlatá hvězda září i na kupoli věže staré slánské radnice. Hvězda, která nám připomíná, že město Slaný bylo jedním z pěti vyvolených měst, které mělo přežít zkázu světa. Hvězda byla a je i symbolem života, který neustále zaniká a znovu se obnovuje. Já věřím, že tato hvězda, která v historii našemu královskému městu Slanému zářila - a byla i období, kdy skomírala – našemu městu opět jasně září, protože to je symbol svobodomyslnosti a svébytnosti královského města Slaného i jeho ctihodných obyvatel!“

Jelikož slavnost se stala společenskou záležitostí, ihned po oficiálním zahájení na náměstí vybuchuje gejzír zábavy pro všechny generace. Na pódiu a dalším prostranství na náměstí se v pestrém programu prakticky bez přestávky střídají hudebníci, zpěváci, loutkáři, kejklíři i šermíři. Zahrada u městského kina se dvorem městského úřadu patřila po celý den především dětem, které měly možnost si obléct historickou zbroj, vyzkoušet na vlastní kůži mučící nástroje, střílet z luku, kuší nebo středověkých palných zbraní. Fungovala zde věštírna a svou živnost provozovala i lazebnice. Středověký kolorit pak doplňovaly nepřetržité souboje kluků v krojích husitů i křižáků. Celé náměstí bylo lemováno desítkami krámků s lákavým i voňavým sortimentem a v atriu vlastivědného muzea se konal slánský výtvarný salón amatérských výtvarníků ze Slaného a okolí. Sobotní radovánky byly ve večerních hodinách přerušeny pietním položením věnce u pomníku mladého leutnanta ruské císařské gardy Barclaye do Tolly, který je pochován na slánském hřbitově.

V pozdních večerních hodinách se na Masarykově náměstí rozzářil ohňostroj a v neděli nastal čas k zamyšlen í rozjímání. Po mši svaté v chrámu svatého Gottharda následoval polední koncert duchovní hudby.

Vladimír Rogl
09. 05. 2010, 12:13

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.