Němečtí vojáci útočí na barikádu u Brandýska. Foto Vladimír Rogl.
Brandýsek patřil za druhé světové války ke strategickým bodů ležících na důležité silnici z Německa do srdce Protektorátu – do Prahy. A právě zde došlo v posledních dnech – ba hodinách – této války k heroickým i tragickým událostem, které se na dlouhá léta zapsaly do historie obce.
V oněch květnových dnech zatarasili občané z Brandýska příjezdové komunikace a podařilo se jim zajmout asi 150 Němců, kteří ustupovali přes obec do Německa a ozbrojili se ukořistěnými zbraněmi. Brandýsek tak mohl v úterý 8. května 1945 v pozdních večerních hodinách přivítat jednotku Rudé armády jako svobodná obec. Sovětské vojsko však v obci neponechalo žádné své vojáky ani techniku a pokračovalo v úderu na Prahu. Podle – dnes už málo známé – publikace Františka Blahníka – této mezery v sovětském bojovém uskupení využila silná ustupující německá pancéřová jednotka, která se rozhodla přes Brandýsek ustoupit na sever. Místní dobrovolníci se sice pokusili Němcům postavit, ale proti obrovské přesile neměli šanci. Nepřítel za velkých ztrát na obou stranách vnikl do obce, osvobodil i část zajatců a pokračoval v ústupu. Teprve u Slaného ustupující německé vozy se setkaly s dalším odřadem Rudé armády a došlo k poslednímu boji, kde si jednoznačné vítězství na své konto připsali sovětští vojáci. Tolik praví řádky v kronice.
Oživená kronika
Před třemi lety se v Brandýsku sešla parta nadšenců, která se rozhodla tyto události i po více než šedesáti letech připomenout té nejširší veřejnosti. Nově založený Military klub Brandýsek tehdy v roce 2006 uspořádal první rekonstrukci bojů u Brandýsku, kterou situoval na cestu od Brandýska k Brodcům. Ke spolupráci přizvali kluby vojenské historie prakticky z celých Čech. Ostatně, právě v prvních květnových dnech bývají tyto kluby doslova na roztrhání, protože podobné akce se konají i na jiných lokalitách, kde si chtějí poslední dny války připomenout. A proto členové si podle scénářů převlékají uniformy spojeneckých armád či vojsk německé branné moci Nejinak tomu bylo i při čtvrté rekonstrukci bitvy po 64i letech. Ve čtvrtek 7. května se odpoledne nacházeli v Brandýsku muži i dívky v sovětských o německých uniformách, ale byli zde i muži v civilu, kteří kolem osmnácté hodiny zalehli za barikádu.
Válečná atmosféra
Zatímco pamětníků konce války pomalu ubývá, stávají se rekonstrukce těchto posledních válečných dnů pro občany podstatně mladší jakýmsi velkolepým divadlem, které díky své vzrušené atmosféře do celého děje nekompromisně zatahuje právě i diváky. Ostatně, ještě před vlastním zahájením bojů si měli návštěvníci, kteří se sjeli ze širokého okolí a kterých díky krásnému počasí nechybělo mnoho do tisícovky, možnost prohlédnout nejen uniformy, ale i zbraně a vojenskou techniku obou znepřátelených armád, se kterou přijeli členové klubů vojenské historie z Mirotic, Jablonce či Příbrami. Přijeli však i jednotlivci jako například pan Karel Voňavka i s dcerou Barborou – oba v sovětských uniformách na motorce – až z Benešova. Kromě ruských a německých pušek i samopalů byl letos v akci kromě lehkých kulometů i legendární těžký kulomet Maxim a několik veteránských motocyklů se sajdkárami.
Mezitím připravil Václav Michalski se svými „soptíky“ dokonalé pyrotechnické efekty, které imitují nejen výbuchy granátů, ale i dopad leteckých pum. Pak už je nutné přemístit diváky až za ochrannou pásku, aby v zápalu boje nedošlo v jejich řadách ke zranění.
Vlastní rekonstrukce bitvy
Ampliony přibližují divákům poslední dny války a to už k obci přijíždí německý obrněný transportér doprovázený pěchotou. Jednotka je přivítána palbou dobrovolníků z Brandýska za improvizovanou barikádou. Dobře vyzbrojené soldatesce však podléhají a ti, kteří včas neustoupili, jsou nemilosrdně popraveni. Po krátkém oddechu kolona chce pokračovat ve směru na Slaný, ale to už přijíždí předsunutá jednotka Rudé armády a dochází k poslednímu boji. Z bojiště, které je zahaleno v těžkém dýmu, zaznívají ruské i německé povely a silná palba pozvolna slábne až utichne docela.
Je dobojováno. „Představení“ skončilo, vojáci obou armád svorně odcházejí z bitevní pláně a rovněž diváci se pozvolna rozcházejí. Přestože většina z nich viděla v některém válečném filmu možná daleko větší a krutější bitvy, přece jen je něco jiného dívat se na obrazovku z klidu domácího křesla nebo mít nahou syrovost těchto události na autentickém místě téměř na dosah ruky! A není to fráze, když připomenu, že to není jen „představení“, ale názorné varování – co by bylo – kdyby...
Military klub Brandýsek si proto zaslouží za svůj příspěvek k oživení zapomenutých listů z dávných kronik upřímný dík!
Vladimír Rogl
09. 05. 2009, 10:34
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01