Svět fantazie...

Čtvrtky bývají mým oblíbeným dnem. Nikdy mi extra nevadilo, že musím být ve škole až do půl čtvrtý, ale pravdou zůstává, že bych se tolik netěšila, kdybychom neměli výtvarku a hudebku. Kreslení mě vždycky bavilo, ale ať sem kreslila cokoliv, dopadlo to katastrofálně. Můj pokus o koně, zvířata i lidi v pohybu vždy dopadlo typu jednoduchého paňáčka složeného z pár čárek... Pak jsem si ale řekla, že kreslení není o rychlosti, ale o fantazii a citu, který jsem do toho ochotna dát a začala jsem kreslit pro radost a ne pro úspěch a uznání od rodičů. Má umělecká díla tak zlehka vznikala i několik dnů.
Dlouhou dobu mě štvalo, že lidé na papíře nevypadají jako živí. Že jejich pohledy jsou mrtvé a bezcitné. Bylo mi to líto a taky jsem byla naštvaná. Spousta mých tehdejších obrázků bez duše tak zůstalo v šuplíku a teď zmizeli neznámo kam. Chvíli jsem je hledala, ale následně sem si řekla, že to nemá cenu... Jsem větší a moje fantazie, doufám, taky nabrala na vyspělosti.
Obrázek, který Vám sem dávám jsem kreslila ve čtvrtek 28.1. na dvouhodinovce výtvarky.
Téma znělo: Svět fantazie... I tehdy se v naší třídě objevila ta různorodost a originalita... Každý jsme zkrátka jiný, někdo si vymyslel oko s listím, které ve finále vypadá jako ryba ( viz přiložené foto ) a někdo hranatého človíčka s ,, nudlí" u nosu... Můžeme být jedině rádi, že máme tak chápavou paní učitelku, která je ochotná vyslechnout naší teorii o fantazii.
Můj obrázek, který je níže, simbolizuje lidské cítění. Když jdeme ven, jen tak se projít, vidíme obyčejné věci jako je například list... V zimě třeba kupa sněhu... Bílé ,, svinstvo", v horším případě hnědá břečka, která se nám kupí okolo auta. Oko ( nebo člověk ),  který je středem mého obrázku vidí ( nebo se snaží vidět ) všechno tak, jak vidí svět jen málo z nás...

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283