• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Zbyněk Frolík (slánský podnikatel) - 1.část: Podnikavý byl od malinka

S malým Zbyňkem často šili všichni čerti.

Ing. Zbyněk Frolík je zakladatelem, jednatelem a generálním ředitelem želevčické společnosti LINET, a je vůbec jedním z nejúspěšnějších českých podnikatelů. Od roku 2000 do současnosti získal řadu prestižních ocenění za manažerskou činnost, přičemž největšího úspěchu dosáhl v roce 2003, kdy se stal vítězem soutěže Podnikatel roku 2003 v ČR. Je autorem řady nápadů, posléze patentů a inovačních myšlenek, kterými přispěl k větší technické dokonalosti a špičkovému designu zdravotnické techniky, především nemocničních lůžek. Nápad uplatnit technické řešení výložníku autojeřábu jako teleskopického sloupu pro zdvih lůžka, který se zrodil na služební cestě v diskusi s vynikajícím konstruktérem výložníků Vladimírem Kolářem, se stal v branži světovým standardem.

Zbyněk Frolík je dále členem Akademie světových podnikatelů, členem redakční rady 5jazyčného měsíčníku pro podporu rozvoje zahraničních investic v ČR – Czech Business and Trade, časopisu o produktivitě a inovacích Úspěch, členem Exportní akademie ČR a je členem předsednictva Svazu průmyslu a dopravy ČR . V ČR, ale i v ostatních evropských zemích, absolvoval již desítky odborných přednášek. S LINETem vloni získal cenu Česká hlava v kategorii Industria za nejinovativnější průmyslově vyráběný výrobek, cenu Firma roku 2006. LINET se letos dostal také mezi 10 nejobdivovanějších společností v ČR. 

Se svou ženou, Naděždou Frolíkovou (nar. 1953) má tři děti, Janu (nar. 1976), Zbyňka (nar. 1979) a Kamilu (nar. 1996). 

Jeho táta vymyslel řadu patentů

Táta Zbyňka Frolíka, Jaroslav Frolík (nar. 1922, zemřel 1991), který pocházel z „kulacké“ rodiny, byl velmi aktivním, činorodým a hlavně vynalézavým člověkem, který se celý život pohyboval v zemědělském sektoru. Po vystudování vysoké zemědělské školy na této škole chvíli učil, a pak pracoval ve funkci šéfa odboru technického rozvoje při ministerstvu zemědělství a byl autorem řady úspěšných patentů, jakým byla např. sušička „Tmáňka“, která poté našla uplatnění prakticky ve všech zemích tehdejšího východního bloku. Vymyslel i způsob, kterým bylo možné zefektivnit sklizeň obilovin. Jednalo se o tzv. třífázovou sklizeň, jež se následně osvědčila v mnohých zemědělských družstvech. Později se stal šéfem státních statků v Praze, což byl v konečném stádiu „kolos“, který měl asi 13 tisíc hektarů a 3 tisíce zaměstnanců. Táta Zbyňka Frolíka byl uznávaným člověkem, který se nad druhé – nad své podřízené, nijak nepovyšoval a byl k nim vždy spravedlivý. Když po osmi letech, co odešel do důchodu, zemřel, na jeho pohřeb přišlo na 700 lidí z původního podniku!  

Maminka, Kamila Frolíková (nar. 1931), je poměrně ambiciózní ženou, která pracovala ve vedoucích pozicích, nejdříve ve státních statcích, později v Sempře a nakonec se stala šéfovou mzdového oddělení na státní veterinární správě.  

Strýc znal zřejmě pravdu o smrti Jana Masaryka

Asi největší vliv měl na malého Zbyňka strýc z otcovy strany, Rudolf Vopat, který byl za první republiky policejním důstojníkem, pracujícím u soudního lékařství, a měl blízko jak k Janu Masarykovi, tak i Edvardu Benešovi. Ovšem v době, kdy Jan Masaryk za záhadných okolností „odešel“ z tohoto světa, u policie již nepracoval, protože komunisté byli v tomto ohledu velmi „precizní“. Přesto se v tomto případu dost angažoval a zřejmě byl jedním z mála lidí, kteří znali pravdu o smrti Jana Masaryka a vzali si ji s sebou do hrobu.

Po „vyhazovu“ od policie žil jeho strýc v jakémsi „vyhnanství“, na chalupě v Hřešihlavech, na střední Berounce, kam malý Zbyněk přes léto velmi rád jezdíval.  

Jeho bratr měl smůlu

Zbyněk Frolík má o 3 roky staršího bratra, který však v 1. roce života prodělal klíšťovou encefalitidu a s ní spojený zánět mozkových blan, zanechavší u něho handicap, s kterým se bude potýkat po celý zbytek života. Přesto, díky dědečkovi, řídícímu učiteli v Peruci, a babičce, kteří se mu věnovali až 5 hodin denně, dokázal vychodit základní školu. V současnosti žije v péči maminky Zbyňka Frolíka, Kamily Frolíkové.  

Se Zbyňkem moc spokojený nebyl

Když se 26. prosince 1953 v pražské nemocnici narodil malý Zbyněk Frolík, na porodnickém oddělení se nestačili divit. Na svět přišel cvalík, který při výšce 50 cm vážil pěkných 4,8 kg. Tehdy ne příliš běžné jméno Zbyněk dostal možná proto, že i jeho rodiče měli smysl pro inovace - nikdo z jeho předků se tak nejmenoval. Jako malý kluk se svým jménem moc spokojen nebyl, ale když asi v šesti letech zjistil, že jedním z majitelů hradu Házmburk, který často obdivoval z vyhlídky v Peruci, kde bydlela jeho babička, je Zbyněk Zajíc z Hazmburka, sebevědomí malého Zbyňka patřičně narostlo. Na své jméno začal být pyšný, aniž by se zabýval tím, zda Zbyněk, žijící před sedmi staletími, byl kladnou či zápornou postavou našich dějin.

To nic, to mašince teče olej

Když byly Zbyňkovi Frolíkovi 4 roky, Ježíšek mu udělal obrovskou radost, protože mu pod stromeček přinesl mašinky a k tomu i docela velkou dráhu. Malý Zbyněk byl malými vláčky doslova unesen. Učarován byl i tím, že stačí otočit knoflík, a mašinka začne kolem něho kroužit po pokoji. I jeho o rok mladší sestřenice byla z vláčků úplně v transu, což mělo nakonec za následek, že se uprostřed dráhy z této úžasné podívané počůrala. Když se na ni „dospěláci“ začali sápat, aby ji za tento „exces“ exemplárně potrestali, zachránil ji malý Zbyňda velmi neobvyklým vysvětlením „úniku kapaliny“, když prohlásil: „To nic, to mašince teče olej!“

Ve čtyřech letech ujel rodičům v autě

Když byli Zbyňkovi 4 roky, odjel se svými rodiči do Tachova, kde se jeho táta podílel na montáži nových harvestorů. Asi týden bydleli v jakési maringotce, před níž měli zaparkované auto – Renault CV4. Malému Zbyňkovi pořád leželo v hlavě, jak je možné, že když táta otočí klíček a sešlápne nějaký pedál, tak se dá auto do pohybu. A tak si to šel jedno odpoledne, když rodiče byli zaneprázdněni nějakou činností, vyzkoušet. Měl to od táty odkoukané, takže by to nemusel být problém. Vzal klíčky ze stolu, vplížil se do auta, dal klíčky do zapalování, sešlápl nějaký pedál a otočil klíčkem. Auto chytlo a kupodivu se i rozjelo, protože mělo zařazenou nějakou rychlost. Nicméně Zbyněk byl prťavý, takže neviděl, že přískoky putuje po louce ke strmému srázu a že za ním běží k smrti vyděšení rodiče. Asi po sto metrech ujíždějícího synka dohonili, vytáhli ho z auta a vypráskali mu kožich.

Podnikavý byl od malinka

Zbyněk Frolík měl podnikatelské sklony již ve velmi útlém věku. Dokazuje to příhoda, kterou mi vyprávěla jeho maminka: „V roce 1959 jsme v Praze – Suchdole stavěli rodinný domek, a když byl ještě nenahozený, tak se před jeho vchodem znenadání objevila ohromná hora písku. My jsme ho objednaný neměli, takže já jsem pořád nemohla pochopit, jak se ten písek k nám dostal. Vysvětlení se mi dostalo až od postaršího muže, který u nás zanedlouho vystoupil z tatrovky a hrozně se zubil. Sdělil mi, že nějaký prcek, zřejmě můj syn, ho nekompromisně zastavil na silnici a bez velkého rozmýšlení mu sdělil: ‚Pane, já vás musel zastavit, protože maminka potřebuje písek!‘ Zbyňkovi, který tehdy zařídil jednu fůru písku zdarma, bylo tehdy 6 let.

Libor Pošta
17. 07. 2007, 18:54

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.