Ne ve všech českých domácnostech je to stejné...

Taková normální rodinka - začala zimní olympiáda, a tak se přiostřují situace v běžných českých domácnostech. Manžel zasedne k televizi v bílém nátělníku a vysokých ponožkách, na pupek si položí lahváče a v blízkosti má i nějaký ten žvanec pro případ, že by jej zmohl hlad. Manželka nevrle chodí po bytě a marně se dožaduje svého pořadu o vaření či oblíbeného seriálu. Nic nemá přednost před sportem. Žena se tedy odebírá do kuchyně a bez většího naléhání se vzdá svého nároku na televizní zábavu. V lepším případě se beze slova sebere a odchází k sousedce, která už pořad poklidně sleduje.

 

I přesto, že bych toto měla, jakožto budoucí manželka, vnímat jako bezpráví a omezování našich svobod, musím se smát. Možná pochopíte, když vám popíši situaci u nás doma.

 

Začala zimní olympiáda. Matka s dcerou se pohodlně usadí v obýváku před velkou plazmou, donesou si čaj, nějaké ty brambůrky a zapínají televizi. Automaticky a bez zaváhání najdou sportovní kanál a spokojeně pozorují zimní klání. Neustále mají tendenci sportovce podporovat, pobízet a hecovat, jako by je snad mohli slyšet, nadávají komentátorovi, který již několikrát zakřikl slibně rozehranou hru a při povedených výkonech vyskakují z křesel a jednohlasně jásají.

 

K večeru přichází domů manžel. Jeho nevrlý výraz mluví jasně. Doplní jej slovy :

  „Ale to nemůžete myslet vážně!“ Pročež jedinou odpovědí mu je náš nesouhlasný pohled,

který se v mžiku odvrací zpět k obrazovce. Následuje radostný výkřik.

  „Pakošky, to není normální!“ konstatuje a bez dalších komentářů si jde sám dělat večeři. Jako by tušil, že od nás se ničeho nedočká. S nástupem půl sedmé je ovšem nekompromisní, půjde mu Ulice a následně zprávy… TOHLE není normální!

Po dlouhých dohadech si otec dosáhne svého a my se klidíme do ústraní. Televize v mém pokojíku je sice asi tak čtvrtinová a puk nelze přímo identifikovat, nicméně lepší něco, než nic. Když je nebohý otec obeznámen, že večerní pořad sledovat nebude, otráven a se spoustou komentářů odchází spát.

 

Ano, i tak to může v českých domácnostech probíhat. Ačkoliv jsme si já a aktivní sport příliš osobně neporozuměli, zdědila jsem po matce touhu fandit. Jistá část otcových genů však hraje drobnou roli, a tak má touha po sportovních klání není tak silná, jako matčina. Ta dovede sledovat snad všechno, počínaje olympiádami a konče kdesi u vodního póla.

 

Následující dny tedy bude v naší rodině panovat neklid, zápolení o televizi, ale také sportovní atmosféra a spousta fandění. Držte nám tedy palce, ať toto významné období opět zvládneme v klidu a bez větších  problémů.

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283