Vždyť jsi ještě ve vývinu!
„Jen si dej, vždyť jsi ve vývinu.“ říkávali mi vždycky rodiče. Ach jo, už je to tak. Jsem jedna z těch nešťastníků, kteří tloustnou i ze vzduchu. Jako dítě jsem jezdívala na víkendy k babičce, až teprve u ní jsem si uvědomila, že bych ze sebou měla začít něco dělat! Zajímavé je, že babička se na moje rostoucí špíčky dívala s opovržením, ale přitom mi nedokázala nic odepřít.
Měla jsem velké deprese, vypadala jsem opravdu příšerně, děti se mi posmívaly a v podstatě to mě probudilo ke sportu. Začala jsem doma cvičit, už žádný autobus, téměř všude chodím pěšky.
Nedělám žádný sport vrcholově, mám tolik zájmu, že bych to stejně ani nestíhala, spíš pasivně, například se už třetím rokem věnuji břišním tancům, dále latinsko – americké tance, občas zajdu na squash, plavání, tenis, stolní tenis, v létě jízda na kole, v zimě zase lyže, je toho zkrátka opravdu dost☺. Kila sice extra dolů nejdou, ale hlavní je ten pocit. Když přijdu domů z posilovny příjemně unavená a vím, že jsem něco pro svoje tělo udělala, příjemně se zapotila, je to úžasné. Dnes už bych nemohla jen sedět a dívat se na televizi nebo podobně. Dostatečně si vybíjím energii, takže můžu hezky spinkat.
Fotografie:
Helena Kalašová, OA Slaný, 2. ročník
06. 02. 2010, 11:44
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 3. Čtenáři celkem udělili:
15 bodů. Průměrný počet bodů: 5
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.