Mé "sportovní nadání"
Když se řekne "Tělesná výchova", tak bych nejraději rychle prchala. Bohužel to právě není můj talent.
Nemohu říci, že jsem typ, co si lehne k televizi a nic nedělá. Ale třeba atletika je můj úhlavní nepřítel a musím se skloněnou hlavou přiznat, že horší výsledky než ty moje, se nikde jinde v mé věkové kategorii nevyskytují. Můj nejlepší sprint za život se odehrál pravděpodobně tuto sobotu,
protože měl silnou motivaci. Když jsme byli pro betlémské světlo, tak
jsme honili vlak v Kralupech. A doběhli jsme jej a kupodivu to světýlko
ani nezhaslo.
Ráda jezdím na kole, chodím plavat, toulám se s krosnou na zádech po túrách, nebo se jenom tak courám venku s kamarády, ale moje výkony v tělocviku jsou prostě žalostné. Ven chodím velice pravidelně a tipla bych si, že v jistých ohledeh vydržím více, nežli někteří mí vrstevníci. Slyšela jsem, že je to jenom o vůli. A tu najdu, když dobíhám ten vlak a držím krok s ostatními a směju se při tom. Ale ve škole při tělocviku to prostě nefunguje. Spíš se naučím vařit s dobrými výsledky, než abych měla dobré časy v atletice.
Když je nějaká sportovní akce (hlavně na skautu) - tvrdé noční hry, výsadky, puťáky a podobně, tak jsem mezi prvními, kteří provevují nadšení a přislibují účast.
Jako malá jsem dokonce tancovala. Vydržela jsem u výrazového tance asi osm let. A už od malička jsem byla zvyklá každý rok stát alespoň jednou na prknech slánského divadla, jako mnoho dalších. Ale po návratu z Německa jsem se k tomu nevrátila.
Přes toto všechno ani nechci pomyslet, co si mě ve sportovním směru myslí paní učitelka tělocviku a spolužáci, kteří mě v tomto směru neznají.
Přitom moje postava už byla několikrát označena za sportovní. Tak tomu prostě nerozumím. Hezká skořápka totiž skrývá mizernou hmotu svalů pod povrchem.
Přes tohle všcehno si nad tím nijak zvlášť nezoufám. Tu známku z tělocviku nějak ukecám a "usnažím" a jinde se to vždy zvládne. Myslím, že v mém životě je k zoufání spousta důležitějších věcí, nežli to, že mi nebylo naděleno dobré tělo.
Fotografie:
Maximálně půjdu až za obzor...
Alžběta Dyčková, 3.ZŠ Slaný, 9. ročník
20. 12. 2009, 16:25
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 4. Čtenáři celkem udělili:
18 bodů. Průměrný počet bodů: 4.5
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.