• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

O počátcích cvičení sokolských žen, chlapců a dívek

Nejmladší žactvo na hromadné fotografii na nouzovém schodišti za slánskou sokolovnou v roce 1911.

Jak bychom se dnes obešli v Sokole bez našich drahých sester, které muže leckde v horlivé činnosti tělocvičné předstihují? Aby tak mohl první průbojník „ženské otázky“ v slánském Sokole, redaktor Karel Michl, kam dospěly naše sestry v dnešní době! (Jarka Rus, 70 let Sokola v Slaném, 1935)

Počátky tělovýchovy ve Slaném, reprezentované zatím jen Tělocvičnou jednotou Sokol, založenou 13.srpna 1865, patřily pouze cvičení mužů. Podle stanov schválených 12.února 1866 místodržitelstvím bylo účelem jednoty „aby se pěstoval tělocvik společným cvičením, společnými výlety a šermováním. V jednotě též cvičení hasičská, zpěv, střelba do terče, plování a plavba se pěstuje.“

K společným výletům zvali ovšem Sokolové i jiné místní spolky a v takových případech se výletů účastnily i ženy a děti, ovšem pouze jako doprovod a diváci při na výletech předváděných cvičeních.

Podle prvních sokolských stanov je také zřejmé, že ze zákona byla účast v Sokole zakázána i školní mládeži. Píše se sice o přijímání žáků, ale těmi byli pouze mladíci ve věku od 14 do 18 let – tedy dorostenci.

Rovněž první šibřinkové zábavy pořádali muži, ženy byly pouze pasivními divačkami, povoleno jim bylo spolupracovat při výzdobě a zajišťovat a obstarávat bufet i tombolu.

První zmínky o cvičení školní mládeže v prostorách pronajatých si Sokolem máme z podzimu 1867. Náčelník Václav Srp složil zkoušku z tělocviku a získal povolení c.k. místodržitelství k vyučování školních žáků. Podle smlouvy z 30.prosince 1867 pronajala jednota Václavu Srpovi svoji tělocvičnu, zřízenou v té době v hostinci U zlatého jablka, za 30 zlatých ročního podnájmu. Školní žáci, a jednalo se pouze o chlapce, cvičiteli Srpovi za cvičení platili. Nebylo to tedy Sokolem organizované cvičení, ale šlo spíš o jakési soukromé cvičební hodiny. Toto cvičení ale nemělo dlouhého trvání.

V dubnu 1869 poslal výbor Sokola dopis rektorátu důstojné koleje Piaristické s žádostí, „aby dovoleno bylo školní mládeži cvičiti v Sokole třikrát týdně za měsíční poplatek 25 krejcarů a pro chudé studenty zdarma. Rektor Benignus Volek si dává podmínku, že by studenty musel učit c.k.místodržitelstvím potvrzený cvičitel. Protože v té době už v Sokole nebyl Václav Srp, byla přiznána cvičiteli Janu Vodičkovi subvence 12 zlatých, „aby se dal v Praze vyzkoušeti pro výcvik žactva“. Ten zkoušky složil, ale studenti cvičit nezačali. Až na podzim 1870 cvičilo v Sokole pět gymnasistů zdarma. Pak se zprávy o cvičení mládeže odmlčely. Jednatel Sokola Antonín Šilhan ve své zprávě na valné hromadě 10.listopadu 1872 připomíná, že „snaha výboru, aby tělocvik u mládeže se pěstoval, nedošla uskutečnění. Vina tkví v neurovnaných poměrech školství vůbec a místních zvláště.“

O prvních sokolských ženách ve Slaném se píše u příležitosti oslavy 20.výročí založení sokolské jednoty ve Slaném, 12.července 1885, kdy se v řadách zástupců 17 bratrských jednot, kteří se oslavy zúčastnili s 9 prapory a 275 krojovanými Sokoly, objevilo také prvních 8 sester Sokolek z Loun.

I slánský Sokol se zabýval otázkou sokolské ženy a to již od počátku 80.let 19.století. Byl to právě již výše zmiňovaný Karel Michl, který se v této otázce angažoval. Ale přesto že „Tělocvičný spolek paní a dívek pražských“ byl založen již v roce 1869, v jiných sokolských jednotách tyto snahy nenalézaly žádoucího ohlasu. Jednoty nejen nechtěly nic slyšet o cvičení sokolek, ale ani za řádné členy ženy nepřijímaly.

Na rubu plakátu silvestrovské zábavy „Řemeslnické besedy z 31.prosince 1880 je tužkou psaná přihláška:

„My nížepsané děvy a paní přejeme si státi se členy Sokola slánského: Marie Angrová, Božena Krisl, Julie Rokytová, M.Skočdopolová, M.Müllerová, Antonie Angrová, Marie Venclíček, Maria Brožek, Marie Chyská, Žofie Lafantová, Marie Fialová.“ A jak to vypadá byla to ovšem neúspěšná snaha iniciovaná Karlem Michlem.

Až v členské schůzi 13.března 1887 byl přijat návrh Antonína Krisla, aby výbor v novinách uveřejnil, že také dámy se mohou státi členkami Sokola.

Při prvním veřejném župním cvičení ve Slaném 11.září 1887 se potom veřejnosti představila první četa 14 slánských Sokolek v krojích. Kroj měly sokolské sestry obdobný jako muži. Ze stejné látky byla ušita sukně,. kostýmní kabátek s čamarami, červená blůza a čapka s pérem. Kroj prý jim velmi slušel a byly předmětem největší pozornosti, jak potvrzují pamětníci. První slavný sokolský pohřeb měla v roce 1888 jediná z oněch 14 Sokolek, kterou nám zachoval objektiv fotoaparátu, sestra Berta Skočdopolová.

Po krizích , které slánský Sokol v určitých obdobích neminuly, se o zavedení cvičení dorostu a žactva znovu pokoušel náčelník Josef Müller od roku 1892. Pro nedostatek vhodných místností bylo jeho přání vyslyšeno až v roce 1894. V roce 1893 byla podána žádost místní školní radě a následně i okresní školní radě o propůjčení tělocvičny v chlapecké škole v koleji gymnasijní (dnes městské kino), když již v roce 1892 bylo marně žádáno o propůjčení tělocvičny v nové dívčí škole (dnes ZŠ v Palackého ulici). V letní době bylo cvičeno jen na cvičišti sokolském, vybudovaném po získání pozemku ke stavbě sokolovny v červenci 1890 (v místech dnešních kurtů pro odbíjenou a nohejbal za sokolovnou). Hořejší část byla oseta trávníkem, dolejší vysypána pískem a celá plocha byla ohrazena plotem. Na hřišti bylo postaveno také lešení pro kruhy , šplhadla a hrazdy. V hořejší části byly pak vysázeny v roce 1892 mladé lípy a v roce 1893 byl zřízen úhledný pavilonek (dnes část sousedního domu rodiny Tomkových) kde bylo možno ukládat nářadí a cvičícím sloužil také jako šatna.

Na tomto hřišti začal 25.května 1894 cvičit živnostenský dorost (22 učňů) a když bylo dovoleno cvičení sokolské od 15.října 1894 v koleji, začal náčelník Müller cvičit i 23 starších žáků měšťanské školy.

Na III.všesokolském sletu v Praze ve dnech 28.- 30.června cvičilo vedle 2 družstev mužů také 1 družstvo slánského dorostu (10 hochů). Ale od října 1895 bylo úřady opět cvičení žactva zakázáno, protože prý cvičení byla konána pozdě večer až do 9.hodin.

Zásadní změnu přineslo až otevření budovy vlastní tělocvičny – sokolovny, 13.srpna 1897. V listopadu 1897 navrhuje výbor Sokola cvičitelskému sboru aby po příkladu okolních jednot sestavil „dámský tělocvičný odbor“. Po dlouhých úvahách a po spolupráci s Tělocvičným spolkem paní a dívek pražských byla na 11.března 1900 pozvána slečna Anna Ptáčková, náčelnice jmenovaného pražského tělocvičného spolku na členskou schůzi, do které bylo zvláštním provoláním zváno občanstvo a zvláště pak slánské dámy:

Spanilomyslným paním a dívkám, ctěnému občanstvu král.města Slaného!

Tělocvičná jednota Sokol v Slaném hodlá zaříditi při své jednotě na mnohostranné přání paní a dívek slánských DÁMSKÝ ODBOR TĚLOCVIČNÝ.

K tomuto cíli vyzval správní výbor Sokola Tělocvičný spolek paní a dívek pražských k laskavému spolupůsobení, a týž vyslal slečnu Annu Ptáčkovou, učitelku tělocviku a náčelnici svoji, ku přednášce „Tělocvik žen a jeho působení“, kteráž se bude odbývati v neděli 11.března 1900 o 2.hodině odpolední v tělocvičně. Výbor zve k hojné účasti. Nazdar! Krištof Novák, jednatel, Ignác Krisl, starosta.

Schůze byla slušně navštívena a přihlásilo se hned 15 dam ku cvičení. Prvním cvičitelem žen stal se Josef Müller a brzy mu přibyl Antonín Fronc. V roce 1900 cvičilo průměrně 9 žen v 74 cvičebních hodinách.

Ještě dalších devět let pak trvalo, než se do slánské sokolovny mohla nastěhovat také děvčata. Soudobý tisk při té příležitosti napsal:

Z tělocvičné jednoty „Sokol“ v Slaném - Výměrem ze dne 10.října 1909 povolila c.k.okresní školní rada v Slaném cvičení žákyň v naší jednotě. Se cvičením těchto bude započato v měsíci listopadu; přesné datum bude ještě oznámeno. Dnes od ½ 6 do ½ 7 hodin odpoledne koná se v šatně sokolovny zápis žákyň. Každá žačka musí míti ke cvičení zvláštní úbor a střevíce bez podpatků. Vzorek úboru bude při zápisu předložen k nahlédnutí. Ku cvičení rovněž jest nutný souhlas rodičů neb jejich zástupců. Řízení cvičení svěřeno jest sestře L.Malé, učitelce a absolventce cvičitelského kursu České obce sokolské. Družstva povedou cvičenky jednoty. Při tomto cvičení jest povolen přístup na galerii sokolovny pouze ženám.

Pro měsíc listopad stanoveny jsou hodiny cvičební následovně: 1.členstvo: v úterý, ve čtvrtek a v sobotu vždy od 8 – 9 hodin večer; 2.ženy: v pondělí, od 8 – 9 večer a ve středu od ½ 7 do ½ 8 hodiny večer. 3.řemeslný dorost: ve středu a v pátek od 8 – 9 hodin večer, 4. žáci: v úterý a v pátek vždy od ¼ 7 do ¼ 8 večer; 5.žákyně v pondělí a ve čtvrtek vždy od ¼ 7 do ¼ 8 večer. - Jest žádoucno, aby naše ženy přihlašovaly se hojně za členky Sokola (i starší co přispívající) a by mohl býti zřízen samostatný ženský odbor, a tím usnadněna jednotě práce v řízení záležitostí ženské výchovy sokolské. Ženy rozumí v jednotě svým potřebám nejlépe a jest přirozeno, aby měly v ní svoji samosprávu.

Bylo to právě před sto lety, kdy se slánská sokolovna začala ozývat dívčím smíchem a výskáním. A dnes jsou to právě oddíly nejmladších dětí a děvčat, které tvoří převážnou část naší sokolské základny.

Libor Dobner
15. 01. 2010, 15:23

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.