• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

O zrození ulice Wilsonovy - 11.část:
Poslední byl hotel Atlas

Domy čp.767 a 780 ve Wilsonově ulici. – Foto Karel Vidimský

Prvním byl dům čp.767. Pro Bedřicha a Annu Fritschovy jej vystavěl stavitel Vilibald Hieke. Žádost o povolení stavby byla podána v červenci 1913 a v listopadu téhož roku byl nový dům kolaudován. Bedřich Fritsch byl vrchním průvodčím c.k.státní vlaků, jak je podepsán na soudobých listinách. V padesátých letech 20.století zdědili dům po částech Jan, Bedřich a Augustin Fritschovi. S tímto německým tvarem jména se u nich setkáváme ještě v Pozemkové knize, ale oni sami se v době dospělosti již jmenují česky Fryčovi. V roce 1968 kupují dům manželé Miroslav a Irena Blažkovi a v jejich držení je dodnes.

Druhým domem, vystavěným o rok později bylo sousední čp.780. Parcelu pro nový dům koupili od Adolfa a Emilie Bernardových již roku 1896 Václav a Marie Havránkovi. Žádost o povolení stavby podal v únoru 1914 stavitel Václav Havránek. Stavba byla povolena v březnu a kolaudována 29. července téhož roku. V roce 1927 zdědil polovinu domu MUDr. Jiří Havránek a od roku 1955 držel dům celý. V roce 1970 je zapsán prodej a novým majitelem byl Městský bytový podnik. V současnosti patří dům firmě RDK servis s.r.o. Slaný.

Levé straně návrší, kterým vede Wilsonova ulice od středu města k nádraží, dominuje od konce osmdesátých let minulého století vysoká budova čp. 781 bývalého slánského hotelu Atlas. Prvními známými majiteli parcel na místě dnešního hotelu Atlas byli manželé Josef a Anna Boškovi, kterým bylo právo vlastnické na tyto pozemky zapsáno v Pozemkové knize 31. října 1873. V té době tu byly pouze zahrady a mimoměstská hospodářská stavení. Dědici po manželech Boškových, kterých bylo celkem devět, prodali smlouvou trhovou stále ještě volné parcely 10. února 1914 staviteli Vilibaldu Hiekemu a Marii Havránkové na polovic. Marie Havránková, dcera známého slánského stavitele, se nedlouho nato, 23. září 1914, za Vilibalda Hiekeho provdala.

Noví majitelé ihned po zakoupení pozemků požádali obecní úřad ve Slaném o povolení ke stavbě jednopatrového domu. Povolení jim bylo uděleno a dům byl ještě téhož roku postaven. 31. srpna 1914 „v úctě psaný V.Hieke dovoluje si slavnému obecnímu úřadu oznámiti, že stavba jednopatrového domu čp.781 jest dohotovena a prosí o udělení povolení k obývání”. Jenže došlo k nějakému zádrheli a povolení uděleno nebylo. Navíc byl Vilibald Hieke povolán sloužit Jeho Císařskému Veličenstvu v první světové válce a nakonec jej v odvolacím řízení zastupoval tchán Václav Havránek. Vše se urovnalo až 4. ledna 1916, kdy byl nový dům kolaudován.

Stavitel Hieke byl stejně jako řada jiných prosperujících podnikatelů své doby postižen procesem znárodňování. Pomineme-li jeho podnikatelské aktivity znárodněné ve městě a na předměstích, dům čp.781 převzala prozatímně Domovní správa a v roce 1950 jej využívaly Československé stavební závody n.p. Kladno stavební správa ve Slaném. V roce 1957 byla k původnímu domu přistavěna do Brigádnické, původně a nyní znovu Čapkovy ulice, nová budova kanceláří pro Okresní stavební podnik ve Slaném, dříve Stavební podnik ONV Slaný. V roce 1960 bylo v areálu domu vybudováno ještě skladiště hořlavých kapalin. Zápisem v Pozemkové knize z roku 1964 bylo právo vlastnické oficielně připsáno pro Československý stát – Okresní stavební podnik Kladno. V roce 1983 byl původní dům čp.781 demolován a na jeho místě bylo započato s výstavbou velkého hotelu s příslušenstvím a venkovním areálem. Stavbu prováděl majitel budoucího hotelu Výstavba kamenouhelných dolů - VKD Kladno a vybudování hotelu úzce souviselo s otevřením slánského velkodolu Na Hájích. Nově vystavěný sedmipatrový hotel Atlas s 89 pokoji , Českou restaurací, velkou tranzitní restaurací, atd. byl kolaudován 28. června 1988 a následně slavnostně předán k užívání veřejnosti.

Po sametové revoluci se z bývalého VKD Kladno ustavila akciová společnost Energie Kladno a provoz hotelu pokračoval bez přerušení dál. V roce 1993 byl tranzit přeložen do kladenského hotelu Sítná a to byl začátek konce krátkodobé slávy Atlasu. Od prosince roku 1995 Energie a.s. Kladno hotel pronajímala. V loňském roce jej, opuštěný a zavřený, prodala firmě Linet s.r.o. Slaný - Želevčice, která zde zřídila ubytovny pro mimoslánské pracovníky.

Podle adresářů z dvacátých let minulého století patřil do Nádražní a později Wilsonovy ulice také komplex hospodářských domů a skladů čp.823, Hospodářské družstvo, s vlečkou od slánského nádraží. Dům byl kolaudován v roce 1922. Po založení ulice Dra.Stehlíka bylo čp.823 přeloženo do ní, stejně jako areál bývalé mlékárny čp.1245 Mlékařského a hospodářského družstva, vystavěné v roce 1934. Mlékárna ale původně a dost nepochopitelně patřila do ulice Navrátilovy.

Výstavbu z dob socialismu prezentují ve Wilsonově ulici, mimo někdejší restauraci Sport, také dva věžové domy vystavěné v letech šedesátých a sice čp.1501, vystavěný jako první pod úrovní silnice v někdejší Bernardově zahradě a čp.1502 za bývalou restaurací Sport. Další dva věžáky pod 1501 patří k ulici Plynárenské a za 1502 k ulici Stehlíkově.

Zajímavá je také historie pojmenování této hlavní třídy takzvaného Nového města. Jak jsme si řekli v úvodu, sahala původní Nádražní třída od nádraží až ke křižovatce u Grandu. Později byla její příměstská část od Okresního domu ke Grandu oddělena a postupně nazvána ulicí Palackého, Dr. E. Beneše, ulicí 1. máje, od září 1941 ulicí Viktoria, pak znovu Dra.E.Beneše, za socialismu Rudé armády a nyní znovu Dra.E.Beneše.

Druhá, delší část ulice od okresního domu k nádraží se jmenovala Nádražní až do 29. října 918, kdy byla přejmenována na ulici – třídu Wilsonovu. Pod tímto názvem sloužila až do 30. července 1940, kdy jí byl vrácen název Nádražní. Z poválečné opět Wilsonovy ulice se za socialismu stala ulice Jana Švermy, lidově zvaná Švermovka. Název Wilsonova byl ulici vrácen v roce 1990.

Thomas Woodrow Wilson (1856 – 1924) americký státník a v letech 1913 – 21 president USA. Zasadil se o vstup USA do první světové války. Vypracoval program uspořádání světa po první světové válce, tzv. 24 Wilsonových bodů, které přednesl v Kongresu USA 8. ledna 1918. Jedním z bodů byl požadavek autonomie národů rakousko – uherské monarchie, který podpořil snahy TGM o vznik a uznání samostatného Československa. V roce 1920 získal T. W. Wilson Nobelovu cenu míru.

Jan Šverma (1901 – 1944) přední pracovník KSČ, novinář a komunistický národní hrdina. Člen ÚV a politbyra ÚV KSČ, redaktor Rudého práva. V roce 1944 odletěl z pověření strany do Banské Bystrice na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Po potlačení povstání zemřel těžce nemocný při přechodu hor. Ve Slaném nesla v době socialismu jeho jméno vedle nádražní ulice také továrna ČKD – Švermovy závody.

Wilsonově ulici se od loňského roku dostalo zasloužené zvláštní péče slánské obce. V její horní, k městu bližší části byly opraveny chodníky, instalováno nové osvětlení, lavičky, odpadkové koše a vysázeny nové stromy, již třetí v historii ulice. Jako celek tvoří tato ulice významnou ukázku architektury slánských stavitelů konce devatenáctého a počátku dvacátého století.

Libor Dobner
25. 09. 2007, 11:15

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.