• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

O zrození ulice Wilsonovy - 6.část:
Dům dr.Horlivého, Fenclův a Fähnrichův

Pekařský krám Jana Netušila ve Wilsonově ulici čp.598. Majitel stojí v bílém plášti uprostřed rodiny ve dveřích obchodu. - Foto Karel Vidimský

Ve stejné době jako dům paní Pecheové byl postaven také nárožní dům do ulice Pastýřské, podle jednoho ze svých majitelů dlouhá léta zvaný dům dra.Horlivého čp.521. Postaven byl na místě zbořeného původního domu, respektive hospodářského dvora a jako novostavba si podržel původní staré číslo popisné.

V Pozemkové knize se jako první zapsaní majitelé, tehdy ještě starého domu, uvádějí k roku 1874 Josef a Anna Boškovi. Od nich koupil pozemek se starou zástavbou v roce 1883 JUDr.Karel Horlivý s manželkou Františkou, který dal původní stavby zbořit a na jejich místě nechal v letech 1884-86 vystavět honosný nárožní dům. Dr.Vladimír Přibyl k tomuto domu uvádí: „Na prvém místě (ve stavitelských počinech Rudolfa Štecha v Nádražní ulici) je třeba uvést dům JUDr.Karla Horlivého čp.521 (1884). Upoutá nepochybně nejen ušlechtilou úpravou průčelí, ale i tvorbou vnitřního prostoru, kde mimo jiné dominuje architektonicky cenné, široké dvojramenné schodiště se sochami a chodba s jemnou štukovou výzdobou připomíná snahu architekta a stavebníka o práci v detailu.“

Nebude od věci, připomeneme-li si osobnost JUDr.Karla Horlivého trochu blíže. Byl slánským rodákem i když datum jeho narození zatím neznáme. Do společenského dění ve Slaném se zapojil již jako student, kdy patřil (od roku 1865) k předním zakladatelům slánského Sokola. O jeho nástupu do slánské advokátní praxe hovoří noticka ve Svobodném Občanu z 5.7.1879: „JUDr. Karel Horlivý, zemský advokát a rodák slanský, otevře svou advokátní kancelář ku konci tohoto měsíce v Slaném v budově „na poště“ na náměstí. JUDr.Karel Horlivý vyniká výtečnými vědomostmi právnickými, jakož i šlechetnou, vlasteneckou povahou, a proto se nadějme, že vřele uvítán bude jak od svých sourodáků, tak od svých krajanů z okolí slanského. Doposud účinkoval co zemský advokát v Unhošti a na Kladně, v kterýžto městech se těšil neobmezené důvěře a vážnosti.“

Do nového domu pak Karel Horlivý přestěhoval také svou advokátní kancelář. Z jeho další veřejně prospěšné činnosti si připomeňme, že byl členem akciového spolku pro vystavění divadla ve Slaném, byl členem výboru Občanské besedy, předsedou Bruslařského klubu a politicky se držel slánských Mladočechů. Mimo jiné se proslavil úspěšným zastupováním měšťana, hostinského a radního Antonína Churaina ve sporu s židem Abrahamem Herzem, který Churaina žaloval pro urážku na cti. JUDr.Karel Horlivý zemřel 13.2.1915. V roce 1912 koupil dům čp.521 MUDr.Ladislav Stejskal, po kterém v roce 1937 dědil syn JUDr. Ladislav Stejskal.

Dalším domem nové zástavby byl dům čp.598, postavený v roce 1886 na volném prostranství vedle domu Grassova (čp.559 – později dům JUDr.Hakena). Majiteli pozemku a staviteli domu byli manželé František a Kateřina Kusovi. V roce 1896 dům zdědili Antonín a Anna Fenclovi a po nich se dům po léta zval jako dům Fenclův. V roce 1930 získali dům smlouvou postupnou ve třetinách Antonín Fencl, Marie Kraslová a Albína Suchá, od kterých jej v roce 1932 koupili Jan a Zdeňka Netušilovi.

U tohoto domu bych se rád pozastavil, protože jej dost podrobně znám. Stejně jako většina ostatních domů měl i Fenclův dům v zadním traktu hospodářská stavení. Dost rozsáhlý dvůr za domem byl vykopán v pískovcových skalách a k domu patřila i větší zahrada na terase za domem. Tuto zahradu prodali sousedům již Fenclovi. Zahrada se za socializmu stala součástí mateřské školky ČKD v tehdejší Švermovce a v hezkém prostředí tu vyrůstala celá řada malých Slaňáků.

Původní dvůr musel mít terasy dvě, protože při nedávném skrytí propadlé střechy hospodářského stavení a pozdější pekařské dílny se na zdi oddělující čp.598 od čp.559 objevil oblouk někdejšího průjezdu. V lomech za oběma domy vedla někdy v počátcích po terase cesta, kudy se vyvážel vytěžený písek. S touto zmizelou terasou korespondují i zachovalé terasy v domech Skorkovských, Libecajtů a dál směrem k divadlu.

Nyní odkrytá zadní stěna dvora dokládá velká ložiska hrubého pískovce, ve kterém byly na úpatí dvora vykopány dva nízké sklípky.

V době Fenclových byla větší část domu pronajímána. Menší část obývali Fenclovi a byl tu krámek v místech dnešního zlatnictví. Dům s dvorem spojoval průjezd zřízený v levé polovině budovy, dnes pojišťovna Allianz. Ve dvoře byly menší chlévy pro chov prasat a nad nimi kurníky pro slepice. Po válce už svému účelu nesloužily a byly využívány jako úložní prostory pro uhlí a jako dřevníky.

V zadním traktu dvora byla pekárna, skládající se z pekařské dílny a místnosti s pecí. Pekárnu zde z původních skladovacích místností přestavěl můj děda Jan Netušil, který zde pekařství provozoval od roku 1926 nejdříve v nájmu. Za doby jeho působení byl také někdejší obchod (dnešní zlatnictví) přestavěn na Pekařství (viz. snímek).

Z někdejšího průjezdu byly zřízeny dva pokoje, kde původně bydleli Netušilovi. Kuchyně byla za krámem a na WC se chodilo dvorem nebo pavlačí v patře. Patro mělo čtyři větší pokoje, které byly pronajímány a později sloužily rodinám dcer Jana Netušila (Manželé Linkeovi a od roku 1962 manželé Dobnerovi). V majetku rodiny Dobnerovy je dům dodnes.

Před zavedením vodovodního řadu byla zásobárnou vody velká elipsovitá studna ve dvoře, ze dvou třetin vyzděná a v dolní třetině kopaná, která sloužila jak pro čp.598, tak i pro později postavený dům čp.600.

Po únoru 1948 byla pekařská živnost Janu Netušilovi zakázána. Protože zaměstnával jednoho dělníka a jednoho učedníka, byl označen za vykořisťovatele. Pekařská dílna i pec byly pak v průběhu dalších let zrušeny.

Další dům v pořadí byl postaven na protější straně jako nárožní dům do vznikající ulice Brožovského. Bylo jím čp.599 - dům Fähnrichův, postavený v roce 1886 manželi Josefem a Anastázií Fähnrichovými. Fähnrichovi měli na Londě vyhlášené cukrářství a Josef Fähnrich byl zároveň majitelem hostince U tří bažantů sloužícím ve stejném domě jako cukrářství (Husova čp.94). V roce 1888 zdědil dům Karel Fähnrich, který jej o osm let později (1896) prodal Josefu a Marii Šálených. V roce 1898 koupil dům Antonín Dryák od kterého jej roku 1908 koupil zastupitelský okres slanský. Vladimír Přibyl konstatuje: „Tento dům značně pohledově poškodila přístavba podkroví v roce 1976.“

V majetku města je v roce 2006 hezky zrestaurovaný dům dodnes.

Libor Dobner
24. 04. 2007, 10:45

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.