• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Drobnosti nejen z historie obce Saky

Severozápadní stěna bývalé jizby v čp. 2 před restaurováním. – Reprofoto Karel Vidimský

O kapličce

Kaple v Sakách je barokní, čtvercová, se zvonicí na střeše, postavená kolem poloviny 19.století. Při naší návštěvě v roce 1996 byla kaplička ubohou ruinou, s propadlou zvonicí i střechou. Zarostlá původním stromovím i nálety. Tehdy se o její opravě a nutných nákladech teprve začínalo jednat. O necelé tři roky později se už obyvatelé Sak mohli pochlubit krásně restaurovanou a očím všech kolemjdoucích vystavenou kaplí.

Svítila bělostí nové fasády, červenala se krásnou novou střechou kaple i zvoničky, na jejímž vrcholu se třpytil nový křížek. Z předchozí džungle zůstala jen zdobná bříza.

O mlýnech

Nejstarší grunty a jejich majitele, dochované v Urbáři kladenského panství z roku 1662 i z vyměřování roku 1789 jsme zmínili již v prvním článku o historii vsi. Hezké vyprávění z historie zdejších dvou mlýnů nám vypsala Irena Veverková v drobné knížce Za klapotem mlýnů, vydané Okresním muzeem v Kladně roku 1994. Z ní také čerpáme následující ukázky:

Historie mlýna v Podhájku (čp.12) se začíná odvíjet již v 16.století, v souvislosti s koupí této usedlosti. Prodávajícím byl jakýsi Jáchym Fouska Čimelický z Čimelic, kupujícím pan Ctibor Žďárský ze Žďáru sezením na Kladně, který pak mlýn za 12 kop ročních splátek přenechal Jiřímu Černčickému. Ani ten však ve mlýně nehospodařil. Po třicetileté válce se Jiří Černčický již nikde nejmenuje a mlýn se k roku 1694 uvádí jako panský majetek. Mlynářem na něm tehdy byl nájemce Tomáš Svoboda a jeho manželka Anna, dcera mlynáře Urbánka z Knovíze.

Počátkem 18.století se zde uvádí mlynář Martin Ledecký. Dalším známým mlynářem k roku 1750 byl Jan Šomek s manželkou Annou. Po jeho smrti (od r.1772) zde hospodařil ve prospěch nezletilého syna Vojtěcha Šomka jeho nevlastní otec Jakub Šarboch. Dědicovi předal mlýn v roce 1788 a zároveň učinil vyrovnání se zbylými dětmi. Vojtěch Šomek tu dlouho nepobyl, po čtyřech letech zemřel a majetek zdědila ovdovělá manželka Rosálie. Ta zanedlouho přivedla do mlýna nového hospodáře Františka Regnermlera. Po jejich smrti hospodařil ve mlýně Regnermlerův zeť budenický mlynář Nitka a po něm nějaký další čas poručník nezletilých dětí Mužík.

V roce 1818 se mlýn dostal do dražby ve které jej zakoupili manželé Brejchovi. Pokračovatelé tohoto rodu, syn Antonín s manželkou Rosálií se dostali do finančních potíží a mlýn pak roku 1879 v exekuční dražbě připadl spořitelně ve Smečně. Dalším vlastníkem byl Josef Dvořák, v jehož rodu mlýn pak už trvale zůstal.

Druhý mlýn (čp.10), zvaný hořejší sahá svou doloženou minulostí také do 16.století, kdy je zde uváděn mlynář Matouš s dětmi Annou a Janou. Po třicetileté válce získala mlýn kladenská vrchnost, která jej postoupila vrchnostenskému písaři Janu Srchovi Drahoušskému. I u tohoto mlýna se v tomto období setkáváme se jménem Jiříka Černčického.

Dalším známým mlynářem byl k roku 1654 uváděný Jan Šebek, který zde byl zřejmě v nájmu, protože ještě k roku 1661 se zde jako majitel uvádí potomek Jana Srchy – Václav.

Na přelomu 17.a 18.století přechází mlýn do držení známého rodu Mužíků, v první generaci zastoupený Jiřím Mužíkem. Dědicové tu pak sami nebo v zastoupení hospodařili až do roku 1897, kdy mlýn převzal Václav Bureš s manželkou Annou. Ti po třech letech prodali mlýn manželům Františku a Barboře Holých, od nich získal mlýn rod Grunclů, kteří mlýn drželi až do 60.let 20.století. Poté přešel mlýn do majetku manželů Faldýnových.

Zachovaný středověk

V roce 1999 byl v usedlosti čp.2 v Sakách odkryt unikátní nález. Po sejmutí starých omítek interiéru obytné budovy se na světle denním po stovkách let ukázal dokonale zachovaný nejstarší známý stojící pozůstatek vesnického domu v Čechách a sice část roubené jizby z 15.a 16.století. Archeologické nálezy zde odkryté pak posunuly historické stáří vsi do 13. století. Podle těchto nálezů mohla být osada založena starověkými kovkopy – rudníky, jejichž přítomnost je písemně potvrzena v nedaleké Knovízi.

„Šachtice odkryté v Sakách jsou svědectvím způsobu těžby, jaký z českých zemí doposud nebyl doložen,“ uvádí se v rozsáhlé stati Jana Anderleho a Martina Ježka Výzkum středověkého domu v Sakách u Slaného, otištěné v ročníku 8/2000 obnoveného Slánského obzoru. Drobnou zprávu o tomto objevu podal také Zdeněk Tvrdek ve Slánských listech č.13/2000.

Dvořákovi z Podhájku

Jak je výše uvedeno jmenuje se rod Dvořáků na mlýně v Podhájku již od konce 19.století. Do kulturní historie Slánska a Kladenska se výrazně zapsal jeden z posledních potomků tohoto rodu JUDr.Vladimír Dvořák (30.3.1921 Saky – 16.10.1998 Pchery), regionální historik, kulturní pracovník a odborný publicista.

V roce 1940 absolvoval slánské reálné gymnázium a poté rok abiturientského kurzu slánské obchodní akademie. Po uzavření škol nastoupil do kladenské Poldovky jako úředník pensijního oddělení. V roce 1945 se přihlásil na právnickou fakultu, kterou studoval při zaměstnání až do roku 1949, kdy byl jako politicky nespolehlivý na Poldovce zatčen a uvězněn v Jáchymově. Po propuštění z vězení v roce 1953 pracoval v podniku Zahraniční literatura v Praze. Po roce 1989 se ihned plně zapojil do kulturního dění ve Slaném a na Kladensku vůbec. Byl spoluzakladatelem a členem Nadace V.V.Štecha a členem a předsedou společnosti pro uchování památek PATRIA. Spolupracoval s muzeem a Okresním archivem v Kladně i ve Slaném, kde se mimo jiné aktivně účastnil na vydávání obnoveného Slánského obzoru. S manželkou PhDr. Zorou Dvořákovou, žil a pracoval po většinu volného času v rodném mlýně v Podhájku u Sak, kde také působil ve zdejším mysliveckém sdružení. Mimo jiné zpracoval a publikoval Mlýny na svatojiřském potoce a uspořádal a dovedl k vydání publikaci k stému výročí Sokolské župy Budečské, jejímž byl členem.

Širokého nadregionálního rozsahu dosáhla svým literárním dílem jeho manželka PhDr. Zora Dvořáková, roz.Růžičková(15.12.1934 Kladno), historička, spisovatelka, výtvarnice, sochařka.Absolventka Filosofické fakulty UK v Praze. Od roku 1961 odborná pracovnice Památkové péče Středočeského kraje, od roku 1968 náměstkyně ředitele, od roku 1971 jako člen politicky pronásledované rodiny zbavena zaměstnání. Mluvčí dokumentační komise Konfederace politických vězňů, ve správní radě Nadace dr.Milady Horákové, ve výboru Společnosti E.Beneše, členka Obce spisovatelů, Klubu autorů literatury faktu, Klubu 89 aj. Tvoří i jako sochařka – své barevné plastiky vystavovala na samostatných výstavách Staré Hrady 1988, Rakovník 1992, s Klubem 89 v Praze 1990. Autorka řady výstav a expozic v památkových objektech, spoluautorka české expozice na světovém výstavišti v Montrealu 1973-75. Knihy: František Matouš Klácel, Josef Václav Myslbek – Umělec a člověk uprostřed své doby, Stezkami domova a inspirace, Josef Zítek – Národní divadlo a jeho tvůrce, Život a příběh, Když ještě nebyli slavní, Miroslav Tyrš, prohry a vítězství, T.G.Masaryk, Sokol a dnešek, Milada Horáková, Z letopisů třetího odboje a jiné. Cena nakladatelství Olympia za knihu Miroslav Tyrš, prohry a vítězství. S manželem Vladimírem spolupracovala a po jeho smrti nadále spolupracuje se Společností PATRIA a podílí se na vydávání obnoveného Slánského obzoru.

Učitel Švejda

Historií obce Saky a stejně tak sousedních vsí Pcher a Humen se ve své době zabýval Josef Švejda (27.4.1878 Nová Ves u Mělníka - 1.8.1958 Kladno), učitel, muzejník, archivář, odborný publicista.

„Jeho působení na škole ve Pcherách, práce kustoda Sládečkova městského muzea v Kladně, autorství Místopisu politického kladenského okresu a publikování v regionálním tisku (Vlastivědné sborníky, Slánský obzor aj.) ho staví do prvních řad kladenských (regionálních) kulturních pracovníků. V letech 1956-58 vedl archiv města Kladna. Autor knihy o Kladně,“ napsal Kladenský deník 1.8.1998.

Své poznatky z historie obce Saky publikoval Josef Švejda ve Slánském Obzoru z roku 1940 a také v drobné črtě otištěné ve Vlastivědném sborníku okresu slánského a novostrašeckého ročník II./ 1924 - 25.

Libor Dobner
30. 03. 2009, 19:19

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.