• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

O zrození ulice Wilsonovy - 5.část:
Další výstavba let osmdesátých 19.století

Nároží do ulice Vepřkovy s domy čp.585 (bývalý soud) a 584 dům Angrův. - Foto Karel Vidimský

Číslem popisným 584 byl označen další z domů lemujících horní, tedy blíže k městu ležící pravou stranu nyní již třídy zvané Nádražní. Pozemek k jeho stavbě koupil Josef Angr (psáno i Anger), strojník ve Slaném, od Ferdinanda Suka v roce 1883 a 27.srpna téhož roku zažádal obec o povolení stavby. Stavitelem byl František Štech a nový dům byl kolaudován o necelý rok později 28.července 1884. V roce 1929 získali dům dědictvím a koupí manželé Josef a Marie Provazníkovi. V roce 1940 byl dům adaptován a z původní fasády se zachovala pouze ozdobná atika s postavou držící ozubené kolo – symbol strojmistrovství původního majitele. Od roku 1968 je majitelem domu Jan Charypar.

Sousední, nárožní dům do ulice Vepřkovy čp.585 vznikal ve stejné době. Původní majitel pozemků, stavitel Josef Zlatník, zde „zamýšlel stavět dům“ již v roce 1879. Pozemky od něho ale koupil MUDr.Ferdinand Suk, první primář slánské veřejné nemocnice. Část odprodal Josefu Angrovi a na druhé části zadal stavbu domu Františku Štechovi. Žádost o stavbu byla podána 13.srpna 1883 a hotový dům byl kolaudován 24.října 1884.

Ferdinand Suk ale ještě během stavby pronajal nový dům c.k.okresnímu soudu, protože 3.května 1884 žádá obec o povolení změny původní stavby: „Na základě tom, že jsem můj nově vystavěný dům v nádražní třídě pro Slaný c.k.okresní soud pronajal, musím dle přiloženého plánu věznici s bytem dozorce upraviti.“ V roce 1905 pak žádá majitelka domu Marie Suková o povolení přistavět patro na domek vězeňský ve dvoře. K roku 1928 se jako majitelé domu s okresním soudem uvádějí Hugo a Marie Kellnerovi, později Hugo Kellner sám až do znárodnění. Po přestěhování soudu no nové budovy (dnes OÚNZ) a po zrušení slánského okresu se v domě vystřídalo několik podniků. Nejdéle z nich zde působil Průmyslový podnik, pozdější OPP Slaný. Po restituci držela polovinu domu Zdeňka Pokorná a polovici Čsl.stát – Průmyslový podnik. Od roku 1992 firma A+A Adolf Chodora. V současné době je majitelem domu firma FILKOM s.r.o. Jedomělice a sídlí zde řada podniků, mimo jiné GE Capital Bank.

Za dalším domem nové zástavby se musíme vydat až k nádraží, kde pod domem čp.571 vystavěli v roce 1884 dům čp. 587 Antonín a Josefa Vackovi. Kroku 1916 je majitelkou Antonie Vacková od které kupují dům v roce následujícím Jindřich a Růžena Neumannovi. Od ovdovělé Růženy pak v roce 1926 kupují dům Robert a Jindřiška Ehrlichovi. V padesátých letech získává dům Československý stát - železniční odvětví.

Čísla popisná 588 a 589 patřila dalším domům postaveným v budoucí ulici Žižkově. Dům čp.590 si nechal v roce 1884 postavit podle projektu Rudolfa Štecha jeho strýcem Františkem slánský učitel Prokop Laniar s manželkou Rosou. V roce 1917 koupila dům Alžběta Breychová a Václav Varhaník na polovinu. V roce 1918 kupují dům Klímovi pro děti Karla, Jaroslava, Jiřího a Vladimíra. Dalšími majiteli jsou od roku 1926 Zikmund a Matilda Korcovi. K roku 1938 dědí dům Karel Korec. Korcovi byli židovského původu a po jejich odtransportování převzal dům protektorát. Ze zprávy o osudech slánských židů víme že Karel Korec, obchodník, zemřel v Terezíně, jeho manželka Marta s dvěma dětmi byli zaplynováni v Osvětimi, z dalších členů rodiny je zde uvedena Korcová Berta, soukromnice, která zemřela v Terezíně. Karel Korec, snad syn předchozího je jako majitel domu uváděn od roku 1947 do listopadu 1948, kdy dům koupil Arnold Sachs. V roce 1961 byl dům „darovací listinou“ věnován Čsl.státu – MNV Slaný.

Sousední čp.591, nárožní dům do ulice Vepřkovy proti bývalému soudu, byl postaven Františkem Štechem rovněž v roce 1884. Jeho majiteli byli František a Anastázie Šrámkovi, statkáři z Neprobylic. V roce 1929 kupují dům Jan a Jiřina Bubovi, v roce 1939 přechází exekucí na Jiřinu Bubovou a roku 1960 je rozhodnutím ONV majetkem Čsl. Státu – MNV Slaný.

Další dům vyrostl opět nahoře u nádraží. Vedle domu Vackova dali v roce 1885 postavit čp.593 František a Antonie Khedlovi. V roce 1908 koupili dům Václav a Vendelína Čížkovi a roku 1930 Václav a Antonie Jordánovi. Od roku 1944 patřil dům Jiřímu a Václavu Jordánovým.

Nárožní dům do ulice Brožovského, čp.596, dali v roce 1885 postavit Kašpar Šoula, stavitel ve Zlonicích s manželkou Žofií. Stavba byla provedena se vší pravděpodobností podle vlastního projektu majitele. Od roku 1900 jsou majiteli domu Antonie Jandíková a František Šoula. V roce 1924 kupuje polovinu Antonie Jandíkové Žofie Hořejší a roku 1927 prodává František Šoula svoji polovinu Konstantinu Hořejšímu. V roce 1940 kupuje polovinu domu Miloslav Matějka a od něj roku 1946 Jiřina Tlustá. Druhou polovinu kupují v roce 1951 Viktor a Marie Salašovi, V roce 1961 se dům stává majetkem Čsl.státu – MNV Slaný.

Posledním domem dnešního ohlédnutí bude čp. 597. Podle smlouvy ze dne 27.10.1881 vkládá se právo vlastnické na parcelu č.643/1 manželům Aloisovi a Barboře Fričovým od kterých ji smlouvou trhovou z 1.2.1884 koupila Antonie Pecheová, vdova po c.k.berním kontroloru ve Slaném. Ona také 31.května téhož roku odeslala na purkmistrovský úřad následující žádost: „Zamýšlím na svém pozemku č.parc.643/1 vystavěti nový dvoupatrový dům s hlavní fasádou do nádražní třídy. Dům tento hraničí ze strany západní s akciovým divadlem, z ostatních pak stran dotýká se pouze mého pozemku… Slavný purkmistrovský úřade, račiž mi ku stavbě této, kterou říditi bude stavitel pan Rudolf Štech po komisionelním ohledání povolení uděliti. Antonie Peche.“

Na základě stavebního povolení z 21.7.1884 dokončila paní Pecheová stavbu domu 23.11.1885. Dům byl možná od svého počátku působištěm dalšího slánského hostince. Ten je písemně doložen je ale až k roku 1898, kdy už se nabízí k pronájmu. V průběhu doby se tento hostinec nazýval Plzeňská pivnice na Novém městě (hostinský Beránek), Restaurace Plzeňka (hostinští Herkloc a Šerpon), Jarouškova pivnice (Jan Jaroušek), Restaurace na Novém městě (Josef Kozák) Plzeňská a lounská restaurace (Antonín Čížek). Restaurace byla v levé části přízemí domu z čelního pohledu. V roce 1902 prodávají po Antonii Pecheové, zemřelé roku 1897, pozůstalé děti Marta a Miloslav Pecheovi dům manželům Antonínu a Johanně Paďourovým. Ti jej o tři roky později (1905) prodávají manželům Eduardu a Anně Fiedlerovým, kteří pak dům s restaurací drželi až do roku 1922, kdy jej prodali Apoleně Houškové. Dle smlouvy trhové z 25.5.1923, za plné moci J.L.Neilla a stanov vkládá se právo vlastnické pro Board of Missions of Methodist Episcopal Church, Sout v Naschviluu ve státě Tennessee. Tehdy se zde také naposledy jmenuje restaurace Plzeňka. Novým majitelům byla ještě v témže roce povolena přístavba velké modlitebny za bývalou restaurací. Od metodistů koupila dům v květnu 1928 Okresní záložna hospodářská ve Slaném, která zde působila až do roku 1948, kdy bylo právo vlastnické přeneseno na Okresní spořitelnu a záložnu ve Slaném, od roku 1949 pak Okresní národní pojišťovnu. V roce 1952 převzal budovu do vlastnictví stát a působila tu Státní spořitelna Slaný. Po roce převzal dům do své správy ONV Slaný, který sem od 15.12.1954 přesídlil OÚNZ Slaný. Od přelomu 60.a 70.let 20.století zde byla administrativní budova ČKD, která v rámci rekonstrukcí mimo jiné zřídila na místě modlitebny kancelář dokumentačního oddělení. V roce 1977 vznikla studie na využití domu ke kulturně výchovným účelům, dům měl být propojen s divadelní budovou a měly tu být různé zkušební sály, klubovny atp. Do roku 1993 byl dům v majetku ČKD Slaný. Současným majitelem budovy je RNDr.Ladislav Peška.

Libor Dobner
27. 02. 2007, 10:17

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.