• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

O zrození ulice Wilsonovy - 4.část:
Pohled do Wilsonovy ulice 80. let 19. století

Stará obecní váha, přilepená u transformační stanice, před zbořením v listopadu 1971. - Foto Karel Vidimský

Budeme-li sledovat vývoj dnešní Wilsonovy ulice očima současníků, musíme si uvědomit, že nutně registrovali nejen domy vyrůstající podél nové komunikace, ale i v takzvaném Novém městě. Není tedy bez zajímavosti, že dalším domem, který na volných plochách západního předměstí vystavěli, byl dům čp. 548, který nelemoval rodící se nádražní třídu, ale byl prvním domem tehdy již uvažované ulice Žižkovy. Byl vystavěn na samém konci její dnešní zástavby ve směru k ulici Plynárenské a byl tak zároveň stavebně prvním a řadově posledním domem nově vznikající ulice. Z dochovaného plánu se dovídáme, že stavebníkem byl Jan Chlumecký, stavitelem František Štech a stavba byla povolena roku 1874. Dům čp.548 stál v Žižkově ulici až do druhé poloviny šedesátých let 20.století. V roce 1966 byl za účelem demolice vykoupen Krajským investičním ústavem a zbořen. V jeho místech je nyní do vršku stoupající cesta vedoucí ke třem výškovým domům čp. 1533, 1538 a 1539, tvořící spojnici mezi ulicí Žižkovou a Záfortenskou.

Za dalšími stavbami, které v rámci zvolna se tvořící Wilsonky vznikly, se rovněž musíme poohlédnout trochu jinam. Veřejně prospěšným počinem bylo vystavění obecní váhy na levé straně ústí nové ulice a konstatuje se také vystavění dívčí nové školy „do starého města na prodlouženou ulici ve městě na tak řečeném vojenském place“. Tedy v dnešní ulici Palackého, pozdější budova Zvláštní školy a Speciálních škol. Nádražní třída ve svých prvopočátcích tedy zasahovala nejen do křižovatky u Bílého beránka (Grandu), ale byla, jak je ze soudobých zpráv zřejmé, „prodlouženou ulicí“ až k tehdejší vinopalně (část Smetanova náměstí, OÚNZ).

Sedmým domem (mimo budovu nádraží) vystavěným podél ulice nádražní byl dům čp. 571, poslední dům na levé straně ulice až nahoře u nádraží. Dnes rohový dům ulice Wilsonovy a Tyršovy. Parcelu budoucího domu vlastnili od roku 1876 manželé Václav a Terezie Vogelovi. Žádost o postavení domu podal Václav Vogel, kontrolor ze Studeněvse v březnu 1881 a nový dům byl kolaudován v dubnu 1882. V roce 1885 držel nový dům Václav Vogel sám, v roce 1901 jej zdědila dcera Josefka Vogelová, od které dům v roce 1904 koupili Karel a Terezie Topičovi. Od roku 1926 se jako majitelka uvádí Terezie Topičová, roku 1928 provdaná Weinlichová. V roce 1960 byl dům znárodněn a předán do správy MěNV – Domovní správa.. Pamětníci si určitě vzpomenou na mlékárnu a trafiku v přízemí tohoto nárožního domu. Dnes tu má obuvnickou dílnu pan Zvoneček.

Dalším domem na levé straně ulice byl dům JUDr.Karla Grosse (psáno i Grasse) čp.573. JUDr.Karel Gross byl majitelem parcely od roku 1876. Nový dům od něho koupila v roce 1897 paní Marie z Castellainu. Dalšími majiteli byli od roku 1927 JUDr.Mirko a Liběna Hakenovi. Protektorátní osudy a tragický konec JUDr.Hakena popsal Jiří Červenka ve Slánských listech č.3-5/2004. Po odsouzení a popravě JUDr.Hakena byla jeho polovina domu zabrána Protektorátem. Druhou část domu znárodnil režim socialistický. Od roku 1961 patří celý dům Čsl.státu, MěNV Slaný - Domovní správa. Za protektorátu sídlila v domě německá policie, potom, do zrušení slánského okresu (1960) okresní vojenská správa a nakonec mateřská škola ČKD Slaný. V současné době slouží dům, v restitucích vrácený rodině Petráňů, více podnikatelským aktivitám.

Osmým domem zástavby levé strany Wilsonky bylo Akciové divadlo čp. 575. Stavební parcelu vlastnil od roku 1881 Akciový spolek pro vystavění a vydržování divadelního domu. O budově slánského divadla toho bylo napsáno mnoho. Připomeňme si jen, že byla vystavěna - podle vítězného projektu Jindřicha Fialky, stavitelem Adolfem Havlem, za stavebního dozoru Františka Štecha. Základní kámen byl položen 24.června 1882 a 30.prosince 1883 bylo divadlo veřejnosti slavnostně otevřeno Kolárovým historickým dramatem Primátor. V roce 1888 převzala divadlo do svého vlastnictví Občanská záložna a divadlu se od té doby říkalo Záloženské divadlo. V roce 1948 získalo budovu smlouvou trhovou město Slaný. Vnější vzhled budovy nezaznamenal prakticky žádných změn. Větší rekonstrukce interiérů, technického vybavení a divadelního zázemí budovy se uskutečnily v letech 1904 – 5, 1938, 1983 – 4 a naposledy v letech 1999 – 2001.

Druhým domem na pravé straně ulice byl dům zvaný po svém stavebníku „dům Rademachrův“ čp.577. Majitelem většiny pozemků – polí – na pravé straně vznikající ulice byl slánský stavitel Josef Zlatník, který své polnosti později postupně rozprodával jako stavební parcely. Parcelu pro dům čp.577 koupil Christián Rademachr, prokurista přádelny barona Honoré de Lisera. Dům pro něj vystavěl František Štech. Od roku 1886 vlastnil dům slánský továrník – přadlák Honoré de Liser, od kterého jej roku následujícího (1887) koupila Barbora Heidlerová. V roce 1905 dům zdědila Milada Formánková, od které jej v roce 1916 koupili MUDr.Václav a Zděnka Rubešovi. V majetku lékařské rodiny Rubešů zůstal dům až do počátku 90 let 20.století, kdy jej koupili Vladimír a Vlastimila Lacinovi.

Další dům zástavby Nového města vyrostl opět v chystané ulici Žižkově. Byl to dům čp. 578. Majiteli parcely byli od roku 1882 Václav a Veronika Štulíkovi, kteří byli také stavebníky domu. Byl to v pořadí druhý dům v této ulici a první od ulice Wilsonovy.

Další dva domy, sousedící s domem Rademachrovým, ozdobily skoro zároveň pravou stranu ulice.

Dům Khédlův čp.579, nechal na bývalém poli Josefa Zlatníka vystavět František Antonín Khédl, soukromník. Stavitelem byl František Himel (i Himmel). Stavba byla povolena v březnu 1883 a kolaudována v říjnu téhož roku. Podnikavý soukromník si ještě během stavby zažádal o povolení přístavby v zadním traktu budovy: „Nížepsaný ve vší úctě podepsaný, jest toho mínění při stavbě nynějšího domu vystavěti zároveň stavení, které má sloužiti co skladiště, pražírna a prádelna.“ Tak se také stalo. V roce 1885 koupil dům Václav Hilmer, po kterém roku 1915 dědili ve třetinách Leopolda Mrzílková, Otakar Hilmer a Růžena Marjánková. Od nich koupili dům roku 1916 Vavřinec a Vincencie Hauerovi. Vavřinec Hauer působil ve Slaném jako horní (důlní) inspektor. V roce 1926 koupili dům Otakar a Terezie Drůbkovi, kteří se později dostali do finančních problémů a tak dům přešel roku 1939 exekucí na JUDr.Jaroslava Sternwalda. Současným majitelem je Jan Chyský, který zde provozuje Klub hráčů (počítačových).

Současně s domem F.A.Khédla stavěli na poli v místech původní hospodářské budovy Josefa Zlatníka dům čp.581 manželé Adolf a Anna Březinovi. Plán stavby nového domu pro pana Adolfa Březinu schválila městská rada v čele s purkmistrem Augustem Hemerkou 30.dubna 1883 a do konce roku byl dům postaven. Z dochovaného plánu je zřejmé, že dům, včetně přízemních prostor byl původně budován pouze jako obytný. V krátké době zde ale majitel zřídil hostinec, nazvaný U zlatého kapra, známý také pod lidovým názvem U rybiček. Majitel Adolf Březina byl také prvním zdejším hostinským a uvádí se zde ještě roku 1904. V letech 1902 - 1903 získala celý dům ve dvou zápisech od rodičů dcera Marie Březinová, provdaná Koutná. Roku 1918 se vkládá právo vlastnické (sestrám) Marii Hilmerové a Františce Bartoňové na polovici. Hostinskou koncesi měl pronajatou pan M.Hilmer a později Otakar Brož. V roce 1960 byl dům zestátněn s právem vlastnickým pro Československý stát – správa Restaurace a jídelny Slaný. Prvním hostinským tu byl do roku 1962 Bohuslav Čermák. Jeho nástupce pan Betlach pak vedl hospodu do roku 1967. Od roku 1967 se ve směnách začali U zlatého kapra střídat pánové Zdeněk Svoboda a Václav Majstr, od roku 1975 zůstal hostinským Zdeněk Svoboda, který zde pak dlouhá léta čepoval svým hostům s manželkou Marií. V restitučním řízení na počátku devadesátých let získal dům zpět do vlastnictví jediný dědic, synovec paní Bartoňové, Otakar Bartoň z Prahy. V únoru 1991 kupují dům, včetně restaurace se zařízením, manželé Zdeněk a Marie Svobodovi. Současným majitelem a provozovatelem hostince je Jiří Kopecký.

Libor Dobner
30. 01. 2007, 10:08

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.