Knedlo-vepřo-zelo aneb obézní Češi

Svíčkovou se šesti, pečenou kachničku, dobrou jitrničku nebo jelítko - no kdo by odolal? Rozhodně ne správný Čech. Odedávna si nacpávali pupky všichni bohatí sedláci na důkaz toho, že na to mají. Chovali prasátka a pořádali zabijačky, vepřové hody. Nedělní oběd byl jako zrozený pro nezřízené nacpávání se a následná hodinka spánku pro pocit zadostiučinění a dobře trávené neděle nesměla chybět. Jak smysluplné, že? 

      Ať chceme nebo ne, tento zlozvyk však přetrvává dodnes. Za odměnu, dobře vykonanou práci, nebo jen tak, proto, že je neděle se nacpáváme těžko stravitelným, tučným a nezdravým jídlem. A náš argument? Přeci musíme doplnit energii na další sezení u počítače, odpolední spánek, sledovaní politických dohad, nedělní pohádky či  přímého přenosu Sparta proti Slavii. No uznejte,takové rozčilování se a lamentování stojí něco energie. A co teprve při každé gólové šanci nadskočit v křesle? Samozřejmě každý správný muž předchází v takovýchto případech naprostému vysílení tím, že doplňuje energii pivem a alespoň brambůrky.

    Jak je ale možné, že se pak cítíme i přes naše doplnění energie unavení? Odpověď je jednoduchá - chudák tělo vydává veškerou energii na to, aby strávilo vydatný, “posilňující“ oběd a tak raději u televize usne.

 

Přesto, že při troše logického myšlení jasně vidíte, že to asi není úplně správné, se většina lidí domnívá, že je to takhle v pořádku. Nemůžeme se jim vlastně ani moc divit. Proč? Jen se podívejte na nějaký správný český film… Třeba Slunce seno – v hlavní roli typická česká Škopkovic rodinka, všichni se cpou,

„Králíka, každej den máme králíka…“ Kdo by to neznal. I v této komedii je zdůrazněn přístup z dřívějších let -

„Jen ať všichni vidí, že na to máme, pořádně se nacpáváme …“

     Napadá mě ale, proč se spolu s novými generacemi nemění staré a špatné návyky za nové, lepší? Proč bychom přece učili malé děti pravidelnému režimu a dávali jim vyváženou a plnohodnotnou stravu, když už sobě uvaříme právě to knedlo-vepřo.

„My jsme na něm vyrostli a nikdy nám nic nebylo, jací jsme pěkní a zdraví.“ To je český přístup.

      Žijeme ve spěchu a tak nevěnujeme dostatek času důležitým věcem. Zajímá nás sice, zda naše dítě jí, ale už nás až tolik nezajímá co. Ukázkovým příkladem je jedna naše známá, mimochodem doktorka, která svého tříletého potomka neustále něčím krmí jen pro její pocit, že něco jí. Ať už spořádá sušenku, nebo cokoliv jiného, je pochválen za to, jak hezky papá. Nezájem o oběd, podávaný hodinu po dávce sušenek, není problém, přece už chlapeček jedl… Nad takovou ledabylostí zůstává rozum stát. Jistě jste už sami někde v cukrárně pozorovali dobře zaizolovanou maminku, vděčně konzumující větrník, trubičku i roládku na jejím talířku. Vedle ní pětileté dítě, které by vám i váhu rozbilo, které se nenechá maminkou zahanbit a její náskok dohání. Za vzorné spořádání úctyhodné porce je patřičně pochváleno a smí si tedy jít koupit zmrzlinku…  K tomu není co dodat.

      

Navíc když už je dítě ve věku, kdy se má alespoň z jisté části stravovat samo, musí čelit mnohým nástrahám a mnohdy není ani zdaleka natolik rozumné, aby rozeznalo, co je a co není vhodné do jeho jídelníčku.

     

 V dnešní době už ale není problém jen ve staré české nátuře. Ze všech stran na nás útočí tu kráva v žemli, támhle zase kuře vyráchané v omastku – vše čistě Americký výmysl. A z druhého rohu ? Tam už nám běží naproti neidentifikovatelné, údajně kuřecí maso s nudlemi za výkřiků vietnamských prodejců, snažících se vydávat zvuky co nejpodobnější našemu českému slovníku – „Panii, ňudle, dobý ňudé, Tinský, kupte,maťo kuďeci, ne chčipka,moc dobly…“

Zkuste si projít nějakou pěší zónu a uvědomte si,co vlastně potkáváte. Do nosu vás musí praštit “vůně“ přepáleného fritovacího oleje, linoucí se z nějakého rychlého občerstvení opodál, minete nesčetně cukráren, stánků s Fornetami  a spoustu jiných lákadel. Je tedy logické, že kdykoliv se tudy vydáte a nejste nacpaní k prasknutí, neodoláte.

     Nemůžete bez klapek na oči ani projít supermarketem, protože na vás ze všech stran vyzývavě a toužebně hledí brambůrky, které podle obalu jsou vlastně jen a jen přírodním produktem, čokolády, sušenky a bonbony, samozřejmě vše za skvělou cenu, téměř nekalorické, zdravé a zkrátka nejlepší. Vykoukne na vás i červená zátka ukrývající tmavou tekutinu amerického původu značky coca-cola, také jen a jen z toho nejlepšího, ideální pro vás i vaše děti. A  když už statečně zdoláte tenhle nápor, stojíte v nekonečně dlouhé frontě obklíčení čokoládovými tyčinkami, bonbony, sladkými žvýkačkami a zkrátka tím vším, čemu jste se tak pracně při naplňování košíku vyhnuli. To bývá ta poslední kapka, kdy většina lidí složí zbraně a po dobrotě sáhne. Prodejci tím dosáhnou svého a poražený zákazník si ve finále naloží ještě jednou tolik, protože jeho podvědomí hlásí, že zklamal a tak je jedno, jestli si dopřeje neřesti o trochu víc…

Nespoléhejte na zázračné tabletky či kouzelné přístroje. Přemýšlejte nad tím, co jíte a uvědomte si, že pokud svému tělu teď ubližujete, ono se vám brzy pomstí.

 

Dnes má svátek Barbora

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.91%

Spíše ano

17.69%

Spíše ne

15.36%

V žádném případě

24.04%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3295