Když se dva přou, třetí se raduje, neb jak běží dějiny u nás ve škole
Dnes je čtvrtek, čtvrtek? Proč se čtvrtku říká čtvrtek? To nevím, však ale vím, jak strašně ho nenávidím. Někoho by asi zajímalo proč, jiného třeba ne, přeto to tu svěřím, dokonce i přes to, že mi puká srdce a do očí se mi linou slzy, i přesto to tu řeknu! Má nenávist čtvrtku je díky úmrtí mé babičky, kterou jsem velmi miloval. Právě v tento škaredý den, ve škaredý datum 13. To je ten důvod!
Nechme odporný čtvrtek čtvrtkem, a pojďme zjistit, proč je v nadpisu toto velice pravdivé přísloví. Asi proto, že se zase u nás ve škole řešily spory. Řešily se ručně stručně, samozřejmě nemohlo chybět řádné publikum (tím myslím další mé spolužáky), kteří se při sporu velmi radují. O co se přeli? Byly to nejprve nadávky a škádlení, však velmi rychle se to překotilo v silnou bitku - v níž jeden nejmenovaný spolužák dostal dvě rány na obličej a celou následující hodinu si držel oko.
Věru někdy sranda, jindy však žal. Do bitek se zásadně nemíchám, mohlo by se totiž velmi snadno stát, že dostal bych jednu ránu také já, byť by mi neměla patřit a neměla by mi být souzena.
Den jsem přečkal celkem rychle. Budu se stereotypně opakovat, že po stráveném dni se zase budu krapet vzdělávat!
Toť vše ze dne 8. 4. 2010.
Matěj Stahl, Knovíz
08. 04. 2010, 16:34
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.