Využití přátelé

Včera jsem psala o své kamarádce a problému jejích dětí se zadlužeností.

A to mi připomnělo návštěvu u jiné mé kamarádky (říkejme jí Ilonka) v místě mého bývalého bydliště. Sice je to už víc než 15 let, co jsem se odstěhovala, ale protože přes toto místo několikrát do roka jezdím, stavím se občas i na návštěvu. A protože jsem tam několik let žila, znám  tam pár lidí. Mezi nimi i jednu naši Spisovatelku. Nedokážu posoudit, jak moc je známá světu či aspoň v Čechách, ale je dcerou jiného známého spisovatele, napsala dva romány, několik novel, povídek a divadelních her a dva scénáře. Přičemž ten první byl docela slavný film a druhý se zatím nerealizoval. Nechci však psát o jejím díle, ale o tom, že v něm také popisuje kromě svých zkušeností, zážitků či myšlenek i životy lidí ze svého okolí. A zrovna život mé kamarádky Ilonky se k její smůle v jisté nemilé záležitosti týkal i této Spisovatelky. A ta o tom samozřejmě napsala.

Je jedno, co se stalo. Jde o to, jak se cítila má kamarádka Ilonka. Cítila se zneužitá a znásilněná, rozervaná na kusy, využitá a vyplivnutá, když se tak její život a takřka tragédie její rodiny takhle veřejně přetřásá. Ptala se mě, zda už jsem četla tuto poslední knihu Spisovatelky a pak mi řekla, abych ji raději ani nečetla. Spisovatelka prý skutečnost překroutila a podala ji tak, aby sama z ní vyšla v lepším světle. Jenže Ilonka i Spisovatelka bydlí ve vesnice, kde je obě dobře všichni znají. A kdo nezná pravdu, uvěří Spisovatelce, protože přece: „co je psáno, to je dáno“.

Jistě můžete namítnout, že se přece jedná o spisovatelskou licenci a ne vše musí být skutečnost, ale pro lidi z okolí Ilonky to skutečnost je. A kdo stanoví, co je pravda a co vymyšlené? Kniha má však výtečné hodnocení a ohlasy od čtenářů, takže navzdory přání Ilonky, abych ji nečetla, si ji asi seženu a přečtu. Možná právě proto, abych sama viděla co a jak Spisovatelka o Ilonce napsala. Uvidím sama, nakolik je skutečnost upravená. A teprve až ji sama přečtu, buď odtajním spisovatelku, nebo budu mlčet.

I já jsem vždy toužila mít takové nadání, abych byla schopná napsat knihu. Ovšem nikoli ledajakou knihu, ale krásnou, zajímavou, čtivou a úspěšnou knihu. To by se mi líbilo. Nikdy jsem ovšem ani na okamžik nevěřila, že takový talent mám, takže jsem to nikdy ani nezkusila. Asi nemám tolik fantazie, abych si něco úplně od základu vymyslela a nebylo to napsané již někde jinde někdy dřív. A využít své vlastní zkušenosti mi bránilo právě to, že bych mohla ranit lidi, jejichž životy bych zveřejňovala.

Jen doufám, že moje kamarádky, o kterých píšu nyní ve svých příspěvcích, pokud náhodou budou číst mé řádky, mě za to nebudou tak nenávidět, jako Ilonka Spisovatelku.

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283