Žádná černá míca, ale zrzavá veverka!

  Zdravím všechny tváře bdělé!

Dneska se mi vstávalo náramně, vím, že si polovina mých vrstevníku, ale i dospělých poklepe na čelo, že mi dočista hráblo, ale je to tak. Vstala jsem o chvilku dříve než obvykle. Rychle jsem se oblékla, hodila sváču do batohu a ladným krokem si to dokráčela na autobusovou zastávku. A co se nestalo? Na rovině jsem se rozplácla jako žába. Rychle jsem se upravila, rozhlédla jsem se jestli nejde někdo kolem a začala jsem se smát. Jsem to ale trdlo.

Když jsem stála s kamarádkou před školou, tak mi padla do oka zrzavá veverka. Běhala ze stromu na strom a celou dobu si hrála na špionku a poslouchala vše, co jsme si povídaly. Najednou se rozeběhla přímo k nám. V tu chvíli jsem nevěděla co dělat, celá zkoprnělá jsem stála na místě a čekala jsem, co milá veveruška provede. Nakonec se vydala jiným směrem, přeběhla přede mnou, vyběhla schody ke gymnáziu a zmizela v zahradách školy. Uf, to jsem byla ráda, že mi nic neprovedla, poškrábaná od veverky jsem teda ještě nebyla.

Dnešní školní den byl jeden velký teror. O ZSV (společenské vědy) jsem si musela zahrát v pohádce o Červené Karkulce. Představte si to, byla jsem vytasena z nějakého učiva, které mi vůbec nic neříká. Paní profesorka si vzorně zahrála na vlka se slovy: ,,Pojďte blíž, slečno Isabelo, abych vás lépe viděla!“. Ach jo, proč zrovna já? Nechtěla jsem být Karkulí, ale co se dá dělat, vlk měl velké zuby a já utrpěla rány v podobě jedné židličky v indexu. Vlk také nejdříve sliboval hory doly a pak je všechny sežral.

V chemii bylo dusno jako vždy. Jistě, psala se znovu písemka. Ale div jsem nevybuchla smíchy, když jsem slyšela profesorku jak říká: ,,Moravcová, nešilhej! Nechci aby ses pak nelíbila klukům, nevezmu si tě na svědomí!“. No, ano, přiznávám, chtěla jsem aspoň něco opsat od své chytré kamarádky, protože jsem netušila která bije. Poté zazněla ve třídě další perla. Při zkoušení se paní profesorka zeptala, jaké prvky jsou na tabuli napsané. Ani nevím jak měla být správná odpověď, ale když ve třídě zaznělo, že jsou nenasycené, tak paní profesorka zrudla, naslédovně zbělala a řekla: ,,Tak oni jsou nenasycené, jo? Tak jim dáme najíst! Asi mají hlad!“. To už jsem nemohla vydržet a dusila jsem se smíchy. Kryla jsem se sešitem s výpisky a v duchu si přála, aby se mě nikdo nevšiml.

Myslíte, že černé kočky nosí smůlu? Tak to jste teda na omylu! Myslím, že právě rezavé veverky jsou potvory, které nám užírají štěští. Ale sranda musí být, ať už při zkoušení, nebo písemkách. Zítra si to zase štráduju do nemocnice, tak bude nuda. Ach jo, to je život.

Pac a pusu, upaluji spát.

Dnes má svátek Barbora

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.91%

Spíše ano

17.69%

Spíše ne

15.36%

V žádném případě

24.04%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3295