Čekají mě dva měsíce klidu a míru
Zdravím všechny článkuchtivé čtenáře.
Myslím, že jsem tuhle soutěž posledních čtrnáct dní lehce flákala. Není to fér nebo vlastně je. Nebyl čas teda byl, ale jen na školu. Neměla jsem v hlavě nic jiného než strašáka ze známek, které se mi budou vyjímat na tom cáru papíru, který je teď bezpečně uložen v deskách a doufám, že už ho nikdy neuvidím.
Prázdniny mi začínají už dnes. Jen to aprílové počasí mě začíná trošku štvát. Ať prší nebo ať je krásně. Přece s sebou nebudu všude tahat kalhoty a mikinu v batůžku s meďulínem. Dnes večer se chystám do Libovice na diskotéku. Není to proto, abych se opila do němoty a zkoumala boty ostatních pod stolem. Chci tam jít, protože má dorazit bývalá spolužačka ze základky. Dlouho jsem ji neviděla a moc se na ni těším.
Dnes ráno jsem dorazila do třídy mezi posledníma. Všichni se na mě otočili a skoro mě nepoznali. Měla jsem na sobě černé dlouhé šaty, sepnuté vlasy, růžový šál s hvězdičkami a takové ty botičky na podpatku na kterých jsem se ani nepokusila přizabít. Přizabíjení si když tak nechám až na září nebo radši ne, čeká mě přece maturita. To bych nebyla já, kdybych si nevzala čelenku s obří mašlí, vyřešila jsem to se zářivě růžovou mašličkou, aby mi ladila k šátku. Paní profesorka třídní nás překvapila, když začala místo vysvědčení rozdávat pochvaly. Představte si to, dostala jsem ředitelskou pochvalu. Heč. No, vysvědčení ale už nebylo tak radostný. Šok se dostavil, když jsem v řádku, nadepsaném Fyzika, objevila slovo dobrý místo slůvka chvalitebný, ale tak co... svět se nezboří. Nějaká ta trojka navíc mě přece nezabije. A jak se říká: ,,Co tě nezabije, to tě posílí!“. Já si teda myslím, že posílit mě to už nemůže, jedině tak se mě to pokusí zabít znovu. Ale teď mě tak napadá, že ve čtvrtém ročníku asi už fyziku nemám... ale chemie je tam požehnaně. Ach jo, to se mám na co těšit.
Zbytek dne jsem strávila povalováním na zahradní houpačce a posloucháním písniček. Teď už se jen musím upravit, obléknout a vydat se na dalekou cestu lesem, abych do té Libovice došla ještě dnes. Přeji vám krásně strávený večer, protože se říká: ,, Přej a bude ti přáno.“. A to já přece chci.
Fotografie:
Dnes jsem vypadala podobně, ale ne proto, že jsem měla super vysvědčení, ale protože je konečně konec.
Isabela Moravcová, Plchov
30. 06. 2010, 19:54
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.