Bude dnes klid nebo další rvačka?

Dnes vstávám brzo i bez budíku. Teda brzo na mě. Běžný pracující lid by mi asi záviděl, protože vstávám v osm hodin. Moc dobře se mi totiž nespalo. Bolavé oko a nos mi to nedovolily a velkou vrstvou krému namazané modřiny ve mně zanechávaly pocit, že si nesmím zamastit povlečení. Ale pomohlo to. Modřiny jsou mnohem, mnohem, mnohem méně vybarvené, než by byly bez této léčebné kůry. Na té pod okem mi záleží nejvíc, té si přece jen lidé všimnou. Kdo se na mě podívá, určitě si všimne malé rudomodré modřinky pod okem a možná i nateklého nosu, ale není to zas tak tragické.

Jen přemýšlím, s jakou se syn probudí, jak mám dnes naplánovat den, co dělat a co raději nedělat, abych předešla podobným situacím, co se odehrávaly včera. Mám dilema. Syn určitě bude chtít být venku, jenže venku bude zase horko. Přemýšlím, že bych vytáhla bazén, aby se měl kde osvěžit. Jenže jednak je na půdě a nevím, jak bych ho sama dostala dolů a jednak nemám na zahradě upravený terén, kam bych ho dala. Má v průměru asi 2,5 metru a moje zahrada opravdu nemá rovný terén. A taky toho nafukování a té vody. Nosit teplou v kbelících, to bych se asi unosila a ohřát od sluníčka by trvalo, to by syn nevydržel. No a nakonec by to dopadlo jako vždy v minulosti, že by tak dlouho cákal, lehal si přes postranice a vyléval tak vodu, až by během chvíle v bazénu žádná nezbyla a já bych mohla znova nosit.

Další varianta mě napadla dětská plastová vanička ☺ co v ní čistím okurky na zavařování. Jen nevím, jak by se do ní syn srovnal.

Ale nechám to vývoji. Zatím syn spí, tak dopoledne využívám k uklízení. A dokonce k trochu většímu. Uklízím a rovnám si věci v pracovně, převlékám povlečení, peru, vytírám a drhnu i lepidlo z verandy, co tam napadalo při lepení perlinky na její strop. Syna nevzbudila ani zvonící pošťačka, ani motorové kosy, které před naším domem sekají obecní pozemky. A to jsou všude otevřená okna. Vstává jako obvykle až po desáté. Protože však rovněž jako obvykle snídá dvě hodiny, mám dostatek času dokončit úklid.

Mapa na stropě po včerejší potopě bohužel nevysychá, ale zvětšuje se. Jenže voda už neteče, prasklou hadičku přívodu vody jsem vyměnila! Já sama. Opět sama. Normálně bych volala tátu, jenže jsou na dovolené, tak si musím poradit sama. No a poradila jsem si. Ani to nebylo tak těžké. Jenže ta voda zatekla pod dlaždičky a stropy jsou z hurdisek, tak tam asi někam zatekla a teď prosakuje a prosakuje víc a víc. Já mám sice stále větší a větší, pořád však poměrně malou skvrnu na stropě, jaká však to musí být hrůza a beznaděj pro lidi, kteří jsou teď postiženi záplavami a jsou vytopení kompletně. To bych nechtěla zažít.

Syn dosnídal v poledne. Naštěstí si vybírá, že chce jít na televizi. Tak je to zatím v suchu. Přes ten polední žár bude doma. Za chvíli, aby žádná aktivita netrvala příliš dlouho a nenudil se, mu dávám v pokojíku skládat jeho oblíbené dřevěné puzzle. Po obědě však už chce jít na zahradu. Ačkoli jsem ji do programu dne zařadila až na pozdní odpoledne, přeskočil předchozí aktivity a vybírá si zahradu. Alespoň ho vždy po chvíli odvolám domů na melouna, na pití, na záchod a pak na svačinu, abych ho aspoň na chvíli dostala ze sluníčka. Jinak totiž má na zahradě své místečko na sluníčku a z něj se nehne. Taky tam už tráva neroste, jak je celé vydupané.

Po svačině ho pak dávám raději do postele do pokojíku, aby si odpočinul z toho horka a nebyl stále na sluníčku. To je asi jediné místo, kde vydrží déle. A myslím, že pro dnešek i správný tah. Po včerejšku je třeba co nejklidnější program a hodně odpočinku. A podařilo se. Dnešek proběhl bez nehod. Zítra však všechno začne nanovo.

Dnes má svátek Emílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

43.00%

Spíše ano

17.72%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.96%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3284