Včerejší den byl převelice náročný. Sjela se k nám sem celá rodina, kamarádi a začalo se slavit. A co že se to slavilo? No přece narozeniny. A čí že? Mého otce. Měl totiž dvakrát dvacet let, takto to tvrdí, protože čtyřicítka se mu nelíbí. Takže se vlastně slavilo dvojnásob. Nejdřív první dvacítka a pak druhá.
Jedlo se, pilo se a všichni jsme se skvěle pobavili. Tancovalo se na písničky z pohádky Lotrando a Zubejda, například na písničku Pod dubem, za dubem a některé tance byly velmi vtipné. Chvilkama někteří zpívali v písničce úplně jiná slova, třeba vedle dubu, protože na oslavě bylo nepočitatelné množství alkoholových nápojů, což vedlo k tomu, že některé výstupy jakýchsi jednotlivců byly komické.
Babička se dobře bavila, rozhazovala rukama a vyprávěla své příhody z dětství a někteří jí naslouchali. Někteří se starali o dort, jiní o guláš, další třeba o masovou roládu nebo sekanou a někteří také o grilované maso, brambůrky, oříšky, mandle či olivy. Každý tak, aby se zajistilo, že nic nezbyde a vyšlo to docela hezky, opravdu nezbylo vůbec nic. Načal se veškerý alkohol a k ránu se už po zemi válely prázdné rozbité lahve, rozsypané brambůrky a pod stoly jste mohli narazit dokonce i na osoby, na které se musel dávat bedlivý pozor, protože při sešlápnutí jakékoliv části jejich těla by se mohlo stát něco převelice nepříjemného. Kdo by něco takového riskoval že jo?
Já jsem to však zabalila docela brzy, protože dlouhé oslavy a dýchánky nejsou moc pro mě. Dala jsem si se skvělým strýcem pivo, měla rozmluvu s pár lidmi a každých deset minut jsem chodila na záchod, ne proto, že by se mi chtělo, ale proto, že jsem chodila kontrólovat svého pejska, který byl v bytě sám. Máme ttiž u našeho činžovního domu dvorek a oslava probíhala zde, takže jsem na záchod pod totuto záminkou někdy ani nemusela, byla jsem totiž otvírač dvěří, což znamená, že jsem s lidmi chodila na záchod k nám domů, odemkla, vyčkala, šla dolů a přinhlásil se někdo další, že potřebuje na WC. Ale nestěžuji si, hodilo se mi to, protože moje Megginka potřebuje, aby se jí někdo věnoval a já to dělám ráda.
Oslava proběhla celkem v klidu, žádná zranění, žádné bolesti, žádný extrém. Všichni ve zdraví přežili a přijedou zase za deset let až můj otec bude slavit dvakrát pětadvacet. Jsem zvědavá, jak tyhle počty budou pokračovat.
Květa Cinglová, Slaný
05. 06. 2010, 22:22
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01