Jsem tu zase, ale tentokrát už v plné síle
Myslela jsem, že včerejšek bude jen další nudný den. Jen kdybych nemusela ráno zase k doktorovi a odpoledne k babičce. Nic zvláštního se nestalo, jen pršelo a pak přestalo... to je ten dnešní listop...promiňte červen. Ale přece jen... když jsme jeli domu... tak...
Když jsme jeli směrem na Libušín, tak jsme byli zastaveni mladou slečnou, která byla rozklepaná a chtěla okamžitě zavolat sanitku. Vylíčila nám, že dolu do škarpy zajelo auto (světle žlutý Fiat Punto) a že porazilo strom, který se teď povaluje do půli silnice. Škarpa pět metrů hluboká. Auto zmačkaný předek a dva lidé zaklínění pod sedadly. Auta se zastavovala, byl tam blázinec. Lidé v sešrotovaném autě komunikovali, jednu paní se nám podařilo vytáhnou, ale byl to příšerný pohled. Zakrvácený obličej... prostě... to se nedá jen takhle z fleku napsat, protože to mám pořád živě před očima. Stalo se to v pár minutek před půl osmou večerní a sanita dorazila v půl a deset minut. Poté jsme odjeli, protože jsme se tam stejně jen pletli a nebyli jsme ničemu platní.
Dnes jsem měla krátkou školu do půl dvánácté. Takže se mi to obzvlášť v tak krásný den náramně hodilo. Konečně po sto letech jsem si zajela pro nový modem na internet, protože mi na středisku O2 řekli, že ten můj typ modemu je zastaralý a nechápou kdo mi ho mohl dát. No nic. Hlavně, že už si zase budete moct číst mé bláznivé řádky. Takže se pro dnešek loučím, ale zítra se chystám na pouť do Třebíze... to bude panečku článeček, snad nebude pršet.
Fotografie:
Tak tenhle zlobivý přístroj mě škádlil dva měsíce a nakonec mi ho vyměnili za novější typ... to jsou mi věci...
Isabela Moravcová, Plchov
04. 06. 2010, 18:49
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.