Karambol v kuchyni mistra
Dobrý večer vážení čtenáři.
Když mě časně ráno pošimraly první sluneční paprsky na nose, domníval jsem se, že dnešní den by mohl být přiměřeně nudný. Óóó - jak příšerně jsem se zmýlil !
Maminka se rozhodla, že bude péci mazance. Na první pohled nic zlváštního. To ovšem nevíte, že kynutá těsta nejsou silnou stránkou mé (jinak šikovné) maminky.
,, Nechceš si to ještě rozmyslet ? " Zněl můj dotaz plný naděje.
Odpověď byla rázná a jednoznačná : ,, Najdi kuchařku. "
K práci byl přizván také můj mladší bratr. To bylo pro mě výhodné. Stáhl jsem se do ústraní a jen sledoval, jak se urputně snaží.
Nejprve si připravili jakýsi kvásek. Následně jej smísili s moukou a vytvořili tak lepkavou hmotu. Zuřivě ji hnětli v míse, jenž starobou připomínala dobu T.G.Masaryka.
Zde se naskytly první potíže. Kvásek se né a né spojit s ostatními přísadami.
Maminka rudla, já bělal.
Po nějaké chvíli vytvořili něco podobného, co bylo na obrázku u receptu. ,, Tak, teď to musí vykynou hoši. "
Těsto kynulo od 12:30h do 15:20h - tedy spíše nekynulo. Lepkavá hmota vypadala, jakoby chtěla splynout s glazovaným povrchem Masarykovy mísy. Marně jsem se těšil na heslo : ,, Hrnečku dost ! "
Těsto obrátili a kynutí urychlili tím, že na něj svítili halogenovou lampou. Musím říci, že to zabralo, avšak karambolem číslo jedna bylo pečení.
Po upečení jsme všichni opravdu zírali, co to vlastně před sebou máme za kosmický objekt. Vůně byla správná. Ovšem tvar ? Nevím. Spíše jako kravinec po dešti, jak konstatovala sama šéfkuchařka.
Mazanec měl ještě jiné nedostatky. Zespod byl černý, nahoře také a uvnitř dočista syrový.
Když jsem večer vynášel smetí a uviděl znovu náš výtvor, nevěděl jsem, zda mám plakat a nebo se smát.
Děkuji a dobrou noc.
Fotografie:
Jakub Krása, Kladno
03. 04. 2010, 21:47
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.