Vzdát to nebo věřit?

Poslední dobou vůbec nemám čas psát články, což mne velice mrzí, ale děje se toho tolik, že nemám ani pomyšlení psát. Do Smečna na koně chodím už skoro rok. Za tu dobu jsem měla možnost poznat nové koně, novou partu. Všechno to stejně začalo až 1. května. Náš trenér se odstěhoval a já si myslela, že tím to skončí. Neskončilo, já teď ani nevím jestli je to dobře nebo špatně. Jde o to, že tentokrát je 90% šance, že to tam skončí. Jsem na hranici, kdy nevím jestli jsem ráda, že jsem je poznala, nebo zda-li toho mám litovat?

Poznala jsem je a teď už nevím co bez nich mám dělat. Vůbec si nejsem jistá, jaký to pro mne bude šok. Zatím se zdá, že 15. června se budu muset na dobro rozloučit, ale v srdci stále doufám. Netuším jestli mám ještě věřit v zázraky, ale chci...nevím jestli je ještě možno něco zachránit, ale hlavně vím, že to by byla rána přes kterou bych se už asi nikdy nepřenesla.

Kupříkladu dnes jsem si to jako obvykle užila. Škola se opět vlekla jako provázek. Přestala jsem vnímat a nějak jsem se tedy dočkala. Převlékly jsme se a pustily do čištění. Ze začátku jsem moc nadšená nebyla, protože jsem zase dostala Zlatku. Pak přišla Anička, Jirka, Adélka, Lucinka a já se zase začala smát, protože oni jsou skvělí lidé. Dnešní hodina nás čekala v kryté hale. Já opravdu nebyla nadšená, protože dostat Zlatku na stěnu, či dokonce do rohu je nadlidský úkol. Nakonec jsem, ale názor změnila. Trenér nám postavil malou překážku, jen kavaletu, ale překážka to byla. Mne se to začalo líbit. Konečně se mi podařilo splynout se Zlatčiným, urychleným klusem. Přes překážky jsme dokonce létali. Hned na to trenér kavaletu zvýšil, tím pádem následovala několikacentimetrová překážka. Byla velká, ale já byla odhodlána, že to překonám. Nakonci jsem nebyla zklamána, protože hodina byla zábavná.Museli jsme seskočit kotoulem. Kupodivu se mi to povedlo, no...až na ten dopad se mi to povedlo. 

Teď se má kamarádka trápila kvůli klukovi, takže uklidňování mi moc na náladě nepřidalo.  No, život je hold takový, jenže já stále musím myslet na to, že je jednou budu muset opustit. Odpočítávám ten osudný den. A Tak se ptám: Mám věřit nebo to vzdát?..

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%