Rvačka - pes vs. čtyři dospělí lidé

Včera jsme se vrátili z výletu, na kterém jsme byli celá rodina společně s naší fenkou Meg a museli jsme provést celkovou očistu psa. Nebylo totiž poznat, jako barvu původně pes měl. Byla to nějaká neidentifikovatelná, k rozeznání byly odstíny hnědé, zelené, semtam černé a možná by se našlo i něco dalšího.

Když se Meg vykoupala a my jsme jí umyli, vlezla si do pelíšku a zahrabala se. Najednou jsem však z kuchyně slyšela divné zvuky. Takové chrčení. Přišla jsem tam  a vidím Meginku, jak se kouše pod tlapkou. Vlezla jsem k ní a odhrnula chloupky pod tlapkou. A sakra,klíště! Jenže mrňousek nám to moc neulehčil, klíště si ukousla a nechala jen hlavičku uvnitř. Vyndat jsme to nemohli, protože udržet našeho malého ,,Megatrona" (tak jí říkáme, když se s náma kvůli něčemu pere, třeba při tom mytí) je nad lidské síly a my jsme tu večer zůstali sami s tátou. Mamka musela do práce.

Po šílené rvačce se nám podařilo zakápnout klíště alespoň Jodisolem. Prevence, dezinfekce nikdy neškodí.

Dnes jsme se přesunuli k veterináři, který řekl, že vyndat klíště štěňátku nebude žádný problém. Zmýlil se. To byla akce. Meginku držel otec, já i moje máma a veterinář stále řval: ,,Držte jí víc!" Ale to se mu řekne, když ten pes je gumovej a ještě hyperaktivní.

Po nějaké té další rvačce a přemlouvání, psích nářeků, nadávek a pláče (za strany psa), veterinář zdárně klíště dostal ven. Meginka zavrčela, pověsila se mi na krk a z jejího výrazu plynulo: ,,Do týhle místnosti už mě nedostanete! Vrrrrrr HAF HAF! "

Uvidíme, kdy bude další rvačka, dám Vám vědět.

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%