Pocítil a uviděl jsem světlo, sáhl jsem po mobilu, abych věděl kolik je vlastně hodin. Půl šestý! Cože? To mě opravdu překvapilo. Tak málo hodin a já už probuzen. Nemohl jsem se rozhodnout, jestli mám být už vzhůru, nebo ještě spát. Poddal jsem se druhé možnosti. Spal jsem dál. Tentokrát jsem to na své poměry přehnal. Můj opravdový den začal až v půl jedenácté. Z kuchyně se vanula krásná vůně svíčkové. Ach jak já miluju svíčkovou a česká jídla obecně. Snídaně se již nekonala.
Rovnou se šlo na oběd. Rozhodoval jsem se, jestli se mám jít ven podívat hned , nebo počkat, až se odjede závod formule1. Počkal jsem a uchýlil se k televizi. Závod začal...
Kolem patnácté hodiny odpolední mě začala hodně bolet hlava, až přespříliš. S vycházkou byl konec. Musel jsem jít spát, aby se mi udělalo dobře. Povedlo se, stačila asi hodinka spánku.
Celý víkend jsem odkládal sice malé, ale jisté úkoly, které se mi na večer nahromadily. Dnes to byl takový divný den s nejasným smyslem, takové nemám rád.
David Alltman, Slaný
30. 05. 2010, 21:50
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01