Čekání na opraváře
Včerejší
túru jsem přežila bez úhony. Nohy nebolí, žádné puchýře,
obuv byla dobrá. Dnes ale přesto takovou túru nezopakuji. Za prvé
na ni už dnes není takové krásné počasí a za druhé dnes má
dorazit opravář na rozbitou pračku.
Jen
nevím, jestli jsem si vybrala toho správného. Našla jsem si na
internetu tři, co mají provozovnu v okolí mého bydliště.
Zavolala jsem nejdříve tomu, co je nejblíže. Volala jsem mu už
minulý týden. Zvedl to dost otrávený pán a neochotně řekl, že
do konce týdne nemá čas, ať zavolám v pondělí. A dokonce možná
už v to pondělí čas mít bude a pračku mi přijede opravit.
Jenže
v pondělí jsem zapomněla zavolat, takže jsem volala až včera.
Opět to vzal nevrlý pán a že prý zrovna řídí, ať zavolám za
hodinu. Zavolala jsem za dvě a domluvili jsme se, že přijede dnes
odpoledne, tak mezi čtvrtou a pátou. Takže dnes vycházka jen po
vsi a hned po obědě, ať jsme doma raději dřív. Co kdyby to pan
opravář náhodou stihl dřív.
Jenže
jsem si vzpomněla, že nutně potřebuji z práce vyzvednout hotové
CD, co jsme natáčela v neděli. Zítra totiž mám cestu na
pracoviště, kde ho budeme později v rámci supervize rozebírat.
Takže kombinuji. Jedna kolegyně bydlí ve vedlejší vesnici. Kdysi
se nabízela, že kdybych potřebovala, nemusím jezdit do Slaného a
ona mi tu potřebnou věc přiveze. Takže jí dnes využiji. Nejdřív
volám ale kolegovi, který natočené stahoval z kamery na CD.
Bohužel to zrovna nebere. Tak kolegyni. Raději jí zavolám hned.
Bývá v práci už na půl sedmou, tak aby mezitím už neodjela
domů. Všechno spolu dohodneme. Pak volá i kolega, který našel
zmeškaný hovor, takže vše dohodnu i s ním. To by bylo.
Takže
na vycházku a rychle domů. Jak ale zaplnit čas, kdy budu čekat na
opraváře? No předevčírem jsem se pro déšť nedostala k sekání
zahrady, tak co kdybych to udělala nyní? Rozhodnuto. Sekám
zahradu. To je práce tak na hodinu. Ale opravář stále nikde. Tak
ještě posekám trávu před domem. Sice to není můj pozemek, ale
dívám se na to každý den. Obec sice seká trávu ve vsi, ale k
nám se jaksi zatím nějak nedostali. A tráva přitom vyrostla tak,
že je mi už málem do pasu. Jak já to s tím svým šudlátkem se
sběrným košem posekám, to jsem zvědavá?
Takže
sekačku hodně postavit na zadní a sekat postupně po patrech. Taky
bych jí mohla zvednout do vzduchu a z výšky jí pokládat na
trávu, abych jí tímto způsobem odsekávala postupně. Ale to bych
se pěkně nadřela. To už jsem vloni dělala, tak vím, o čem
mluvím. Hodila by se motorová kosa. Doufám, že tu svou sekačku
nezavařím.
Lopotím
se s tím skoro dvě hodiny. Sotva dosekám a uklízím sekačku,
volá pan opravář. Že prý to dnes nestihne. Tak mám takový
dojem, že jsem měla už včera při druhém volání zvolit taky
druhého opraváře.
Dáme
si se synem svačinu na zahradě a když už jsem v zahradnickém,
jdu ještě vyplevelit truhlíky a záhonky. Stejně ještě čekám
na kolegyni s CD.
Takže
sice jsem den strávila samým čekáním, ale přesto jsem udělala
pořádný kus práce. Jen tu pračku nemám opravenou. Dám pánovi
ještě jednu šanci, protože jsme se nakonec domluvili, že přijede
v pátek. Ale jestli nepřijede ani v pátek, tak má u mě utrum.
Fotografie:
Takto oblečená trávu opravdu nesekám
Václava Hrabáková, Černuc
26. 05. 2010, 20:53
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.