Neutišené svědomí

Včera jsem psala o tom, jak se mi moc nechce zdobit svůj byt velikonoční ani jinou sváteční výzdobou. Kdybych o tom nenapsala, určitě bych se spokojila s těmi větvičkami kroucené vrby ozdobenými kraslicemi od loňska. Jenže když jsem se s tím takhle svěřila veřejnosti, moje svědomí neutichlo. Právě naopak. Našeptává mi: „Opravdu jsi tak neschopná, že neumíš vytvořit lepší výzdobu?“ Ne, nejsem. Jen mě to moc nebere.

Ale abych sama sobě i svému svědomí dokázala, že opravdu nejsem tak nešikovná ani líná, pustila jsem se dnes do výroby dalších kraslic. Využila jsem zásobu vyfouklých bílých vajíček, které jsem schraňovala již delší dobu - původně pro děti do školy. Nějak se však stalo, že je nakonec vůbec nevyužily a doma jich zbylo celé plato. Takže jsem vytáhla své bavlnky na vyšívání, našla háček a háčkovala a háčkovala. Na malovaní talent vážně nemám, z čehož plyne, že malované kraslice by byly spíš ošklivice. Ale na ruční práce šikovná jsem a dokonce mě moc baví. Našli byste u mě spoustu vyšívaných obrázků, háčkovaných i pletených věcí, košíků z pediku, spoustu mnou vyrobených náušnic a náhrdelníků z korálků, nedávno jsem se učila paličkovat a taky se pustila do patchworku. Prostě jsem šikovná i pracovitá. Jen ve zdobení bytů na svátky nevidím žádný smysl. Měl by být hezký stále. Bohužel, nakonec jsem podlehla.

Ach jo. Měla bych se sebou něco udělat, nepodléhat tak společenským konvencím, ale být svá.

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283