Uplakaný den

Probudil jsem se do deštivého rána. Počasí se opravdu nedaří. Než jsem došel do školy byl jsem celý zmoklý. Bylo mi jasné, že o tělocvik budeme v tělocvičně. Skákali jsme do výšky. Skočil jsem 140cm což je můj rekord. Není to nijak závratná výška, ale když si vezmu, že před 2 týdny jsem měl skočeno jen 110cm, je to pokrok a já jsem za to spokojený. Pan učitel nám nabídl, že můžeme zítra jít trénovat výšku na závody. Zúčastním se také, i když se závodů asi nezúčastním.

 
Další hodiny byly velmi nudné, opravdu mne to nebavilo. Venku stále pršelo, a tak jsem se nemohl těšit na to až půjdu ze školy.

 
Celý den propršel. Jaká škoda. Květen se opravdu nedaří, mám pocit, že podnebí v našem pásmu se začíná měnit a to spíše k horšímu. Nechci být takovým pesimistou, ale trochu si myslím, že léto si příliš neužijeme.

Odpoledne jsem byl doma a četl jsem knížku Pan Kaplan má stále třídu rád. Takový uplakaný se mi vůbec nelíbil.

No a večer opět ohraná písnička-hokej. Nemohu si odpustit věc, která mě zaujala. Náš soused Slovensko prohrálo s ,,outsiderem´´ Dánskem. Je to velké překvapení, tak jako celé letošní mistrovství. Nyní jdu spát, abych měl dost sil při zítřejším skákání.

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%