Lupič

Včerejší procházka v dešti na mě zanechala následky. Udělala jsem chybu, že jsem si nepřevlékla vlhké ponožky a kalhoty a vlasy nevyfénovala, ale nechala jen tak uschnout. Už za dvě hodiny po návratu jsem začala kašlat a sípalo to ve mně jako ve starých pendlovkách. Naštěstí čaj, teplé ponožky a spánek všechno zachránily a nezvrhlo se to v nic horšího.

Ale dnes jsem se přesto rozhodla pro odpočinkový den. Syn sice nekašle ani nesmrká, ale jistota je jistota. Budeme dnes odpočívat. Jenže už kolem deváté mě z postele vytáhlo štěkání psa od sousedů. Štěká totiž tak, že to zní jako „mňam, mňam“. A to už je mi jasné, že přijel můj táta a krmí ho rohlíkem či houskou. Vůbec podle štěkotu sousedovic psa poznám, proč štěká. Jestli na kočičku, na kolemjdoucí či radostně na mého tátu s rohlíkem.

Odpoledne pak jedeme do městečka. Potřebuji vyřídit pochůzky a nakoupit. Pak se ještě stavuji u rodičů, abych jim dala kousek moučníku, co jsem pekla.

Jak tak stojíme u dveří a povídáme si, jde kolem jiná sousedka s dalším psem, který zas od mé mámy vždy dostává kostičky od oběda. A pes si to taky hned namíří ke dveřím a k mámě a čeká, kdy dostane svou kostičku. Takže mi majitelka psa vypráví, jak to chodí s jejím psem a kostičkami. Když nenajde u dveří sáček s kostičkami, jak si nespokojeně štěkne, jakoby vyžadoval své kostičky. A táta zas vypráví o sousedovic psu a houstičkách.

A pak přijdou na řadu novinky z městečka. Paní se ptá, jestli už víme, že opět vykradli zlatnictví její známé. Je to za poslední dobu už potřetí, co jí vykradli. Při minulém přepadení matku majitelky zlatnictví lupiči zranili, zlomili jí klíční kost a měla spoustu modřin v obličeji. Od té doby se majitelka bojí a svůj krámek má stabilně zamčený a odemyká jen pravidelným zákazníkům či lidem, o kterých si myslí, že jsou důvěryhodní. Jenže dnešní lupič byl prý velmi slušně oblečený mladík, navoněný, napomádovaný a vyprávěl, že dostal k narozeninám dvacet pět tisíc a že chce nějaký řetízek na krk. Chtěl samozřejmě masivní, drahý. Nechal si je ukázat, jeden si zkoušel na krk. Najednou hmátl po dalších řetízcích z předváděného stojánku, rychle pobral, co mohl a začal utíkat. Kousek od krámku pak na něj čekalo nastartované auto s otevřenými dveřmi, do kterého naskočil a ujel.

Majitelce krámku udělal škodu ve výši její asi půlroční tržby. Je to jen malinký krámek v malém městě. Možná o to víc je zranitelný a o to víc je pro majitelku tato ztráta citelná. A ještě ke všemu, aby se bála, že když náhodou ty lupiče někdy chytí a ona bude svědčit u soudu, že se jí pak ještě pomstí. U soudu totiž přečtou nejen celé plné jméno svědka, ale i jeho datum narození a adresu bydliště. Prostě jsme se všichni shodli, že náš stát mnohem víc chrání lumpy. A to je smutné.

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283