Když se nebe zatáhne

Dnes ráno mně připadá, jako bych téměř vůbec nespal. Cítím se velmi unaveně po včerejším dnu. Při pomyšlení, že hned první hodinu budu mít tělocvik, mě bylo ještě hůře.

 Cesta do školy mě mírně dostala do ,,pohody´´. Následný tělocvik mě kupodivu ještě více ,,probudil´´.
Hodiny ve škole probíhaly v neobvyklém klidu, o přestávkách bylo všude ,,ticho´´ a proto jsem si docela odpočinul.

 
Po šesté hodině jsem šel domů. Cestou mě zaujala jedna věc. Včera zpravodajství hlásily, že prach z Islandské sopky trápí značnou část Evropy a dnes může dojít i nad naší republiku. Vzhlédl jsem k obloze, a aniž bych byl nějaký odborník na meteorologii, poznal jsem, že obloha je našedlá. Moje domnění okamžitě utvrdila zpráva, která zároveň uvedla, že naše letiště jsou uzavřené, tak jako celý letecký prostor nad Českou republikou. Sám doufám, že výbuchy brzy přestanou, protože nejen cestující mají problémy, ale také letecké společnosti co se týká financí, a to v této době jistě není pozitivní, ale zpátky ke dnešnímu dnu.

 
Odpoledne jsem se šel projít do Kvíčku. Je až neuvěřitelné jaká je to změna, když zde neprojede jediné auto. Uvědomil jsem si, jaké by to bylo krásné bez dopravy, ale zároveň je samozřejmé, že takovéto myšlenky jsou dnes naprosto nemožné.

Nastal večer, usedl jsem k počítači a začal psát tuto práci, kterou jsem však dopsal až poněkud později, protože jsem usnul. Asi mě ta ztmavená obloha uspala. Chtěl bych zítra vidět krásné azurové nebe.

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%