Marta Jandová
Včera už jsem článek nestihla napsat, tak snad nebude
vadit, že ho přidám až dnes, i když se vztahuje ke včerejšku. Již potřetí
(říkejte si třeba, že jsem se zbláznila, ale je to tak) jsem se byla podívat na
muzikálu Baron Prášil. Toto dílo mě naprosto uchvátilo, jak kostýmy,
písničkami, texty, tak i výkony jednotlivých interpretů.
Ovšem včera to nebylo jen o muzikálu samotném, sešla jsem
se totiž s kamarádem už asi o dvě hodiny dříve a šli jsme si stoupnout za
divadlo, kudy ve většině případů chodí umělci dovnitř. Vydrželi jsme tam i
napříč tomu, že byla strašná zima, mrholilo a místy padaly kapky deště jako
hrachy. První, kdo kolem prošel, byla Sabina Laurinová. Co vám budu povídat,
moc v lásce jí ani jeden nemáme a tak jsme jí nechali jít. Po chvíli
přijelo obrovské černé auto, z nějž vystoupila nejdříve Jovanka Vojtková a
hned po ní i Pepa Vojtek. Jovka si mě očividně pamatovala, protože mě pozdravila
a tak jsem jí ono „ahoj“ řekla také.
Když už jsme oba byli totálně ztuhlí a říkali si, že to
asi vzdáme, objevila se ve svém autě Marta Jandová. Všichni jí určitě znáte,
buď jako dceru rockera Petra Jandy, frontmanku
skupiny Die Happy, jednu z alternací Mony Lisy nebo jako porotkyni v Česko-slovenské
superstar. Ono poslední jí vyneslo mezi českým lidem – a hlavně mými vrstevníky
– docela velkou popularitu. Vzpomínám si, že ještě než tato soutěž začala,
každý nad mou fotkou s ní jen mávl rukou a přešel jí bez komentářů. Když
se s ní fotím dnes, tak na mých vrstevnících přímo vidím, jak zelenají
závistí. Ale proč? Že je to novinami a televizí profláklý obličej a její jméno
má mezi lidmi zvuk? Upřímně vám řeknu, že mezi námi, fanoušky divadla, to moc
velkou roli nehraje. Soudíme dle toho, jaký odvede výkon a ne podle toho, jak
často je v televizi. Máme jednoduše jiné složení žebříčku hodnot. Marta je
na jevišti skvělá, ale i když je tolik slavná, neliší se nijak od ostatních
méně známých kolegů. Z těch několika setkání vím, že je velice milá,
ochotná, ráda vtipkuje a je to naprosto normální člověk. Na nic si nehraje, a i
když zrovinka ona toho dokázala tolik a mohla by být tedy pyšná a maličko
nafoukaná, tak není vůbec – a to se cení…
Fotografie:
Marta Jandová v civilu
S Martou jako Aishou
Nikola Sedloňová, Slaný
02. 04. 2010, 14:38
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.