Probouzím se a hned si uvědomuji, že dnes je to již 16 let, co takto vstávám do nového dne. 15.duben je každý rok pro mě vyjímečný, ani dnes tomu nebylo jinak. Ráno bohužel nebylo mnoho času na oslavy.
Poté co jsem se vydal na cestu do školy, byl prvním gratulantem můj kamarád Honza, od kterého jsem zároveň obdržel dárek. Hned co jsem vstoupil do naší šatny ,, bylo vše provaleno´´ a ruce se jen hrnuly a ve třídě tomu nebylo jinak. Od své kamarádky jsem dostal další dárek. Rozdávání bonbónů a zvonění bylo tím posledním co jsem ráno okolo narozenin nejvýznamnějšího zažil.
Dnes bych mnohem více než jindy uvítal méně hodin, ale co se dalo dělat. Osm hodin bylo trochu únavných, ale dnes jsem to s nadhledem prostě zvládnout musel.
Po odpoledním vyučování moje nohy rychle kmitaly domu.
Oslava mohla začít. Moji blízcí vědí, že nejvíce uvítám oslavu doma ve svém. Ani letos mě nezklamali. Během času, který jsem strávil ve škole, se to doma změnilo.
Všude tolik jídla, které ráno nebylo vidět, mě velmi překvapilo. Konečně také došlo na dárky, se kterými vás chci seznámit až někdy jindy, kdy je budu mít pořádně ,,otestované´´.
K mému smutku bylo dnes žalostně málo času a bohužel jsem se nevyhl ani úkolům do školy. Dnes mi však tyto skutečnosti nijak nedokázaly ,,rozbortit´´ dobrý pocit.
Právě v těchto chvílích je to asi jedna hodina ukrojená již z mých budoucích 17 let, ale to je ještě ,,vzdálená´´ budoucnost.
David Alltman, Slaný
15. 04. 2010, 21:45
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01