A zase ta vajíčka! Vždyť už je po velikonocích!

Pracovala jsem zase do dvou do rána. Mozek opět ještě nezaregistroval, že už jsem vše dodělala a vypnula počítač a pořád jede na plné obrátky a nechce usnout. Včera mi totiž volali z práce, že potřebují nějaké podklady pro vyúčtování a musela jsem tedy vše vyhledat, nakopírovat, vytisknout přehledy apod.

Dnes tedy nebude běžný nudný den. Doufám. Vyrážíme po obědě. To množné číslo je proto, že takřka vždy a všude beru s sebou syna. A tyto mé cesty do práce většinou využijeme a spojíme je i s jinou činností. Minimálně s nákupy.

Volá starší syn, že jim odpadla odpoledka a tudíž přijede dřív. To má tedy smůlu. K vlaku to asi nestihnu. Domlouváme se, že buď počká u babičky, nebo půjde pěšky. Jak ho znám, raději půjde pěšky těch 5 km, aby už byl honem honem u svého milovaného počítače.

V práci probíhá vše jako obvykle. Předám doklady, převezmu nové podklady, řešíme co je potřeba. S kolegyněmi se pobavíme i lidsky, ne jen o práci.

Nabízejí mi, jestli nechci jít s nimi na zkrášlovací kůru k další kolegyni, která má ještě kosmetický salon. „Mně už žádné zkrášlování nepomůže.“ Já na to. A taky k čemu? K těm mým vycházkám po opuštěné vesnici? Abych se sama na sebe nebála koukat do zrcadla? To by chtělo něco jiného, než jen zkrášlovací kůru. To by chtělo především odtučňovací kůru (která žena by ji nepotřebovala či si nemyslela, že ji potřebuje). Pak bych brala pomocnici v domácnosti a chůvu k synovi, abych měla taky čas sama pro sebe. Ó jak to bych brala!! Aspoň jednou, dvakrát týdně. Jenže kdyby se to náhodou stalo, asi bych ani nevěděla, co s tím volnem.

Zkrášlovací kůra tedy nebude, ale jdu si zaplavat do bazénu. Nikoli sama. Se synem samozřejmě. Vždyť jsem říkala, že je se mnou stále a všude. A plavání máme rádi oba. Svoje vlasy si schovávám do drdolu do sponky, abych si je nemusela sušit. Však taky jistý postarší pán se mnou laškuje, že mám krásnou sponku a že si taky takovou pořídí, aby nebyl  rozcuchaný. Jenže plavčík si tropí jiné žerty a pouští mi rovnou na hlavu takovou tu sprchu, takže je ze mě vodník. No dnes se sušení nevyhnu. To zas budu vypadat! Z těch fukarů, bez tužidla a bez mého kartáče žádný dokonalý účes nevykouzlím. Ne že bych jindy vykouzlila. Běžně vlasy vyfoukám, pročísnu a oni se sami nějak poskládají.

Před bazénem potkávám známého, ale když na svou otázku: „jak se máš?“ slyší jen stížnosti, raději se honem loučí a jde dál. Pozdě jsem si uvědomila, že na něj nesmím valit své problémy.

Teď ještě nakoupit. Dnes to vezmu asi do Kauflandu. Držím se. Nenakupuji bezhlavě vše co vidím a chci. Přece jen ty dvoje plavky minulý týden mi udělaly díru do rodinného rozpočtu. Lidi! Zázrak! I přes množství nakupujících jsem ulovila pokladnu, kde není vůbec ale absolutně žádná fronta. Dokonce pokladní nemusí chvíli pracovat a čeká, až vyložím všechno zboží na pás.

Ještě se stavuji pro uzeninu a vtom jsem si vzpomněla! Sakra, já jsem nekoupila vajíčka. Okamžitě mi to připomnělo film Kameňák a toho exhibicionistu, díky kterému si paní vzpomněla, co zapomněla koupit. Ale co je připomnělo mně, to tedy opravdu nevím. Žádný exhibicionista v dohledu není.

No tak to vidíte. Jen jsem se chvilku radovala a hned následuje trest. Takže vyložit nákup do auta a zpět do obchodu. Takovou kliku s pokladnou už samozřejmě nemám. A podle mého obvyklého pravidla, že i když si vyberu tu nejmenší frontu, tak se fronta určitě zasekne a něco se stane, tak i teď si neomylně vybírám přesně takovou.

Ještě zkontrolovat mobil, jestli syn napsal či zavolal, kde ho mám vyzvednout. No jasně. Píše, že jde napřed pěšky. A protože to psal už před hodinou a půl, tak už je určitě doma. Já jedu taky.

Vyložím nákup, dám do postele mladšího syna – je z toho plavání utahaný. Aspoň chvilku si urvu pro sebe. Něco si přečtu. Jenže se mi klíží oči. Takže jsem to nakonec já, kdo u nás doma usíná. Samozřejmě, že nemůžu spát až do rána. Ještě musím dát dětem večeři, napsat příspěvek a pak pracovat na účetnictví. Vždyť je pracovní den. Za co by mě jinak platili? Takže jsem si pospala aspoň půl hodinky a teď zas hurá do práce do pozdních nočních hodin.

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283