Býti superženou...
Dobrý večer milí čtenáři.
Z dnešního dne jsem měla tak trochu strach.Včera večer jsem si napsala seznam, co vše musím zařídit a jak poznámky přibývaly, honila se mi hlavou jen jedna otázka.
Jsem snad superman? Nebo superžena?
Můj seznam obsahoval 3 návštěvy u lékaře, ověření podpisů, katastrální úřad, stavební odbor, banka, nákup, zajištění obědu pro nemocné dítě, a ještě pár drobností.
Skutečnost předčila všechna má očekávání.Vše klapalo obdivuhodně, pouze u jednoho lékaře jsem trochu déle čekala, na úřadech jsem žasla nad ochotou a vstřícností. Chvilkami jsem pochybovala jestli jsem skutečně v Čechách. Nevím čím to bylo, ale zřejmě z vesmíru směřovala dolů na zem velká dávka pozitivní energie.
Můžu vám říct, že mám z dnešního dne opravdu dobrý pocit, kdyby to tak chtělo zůstat.
Rozhodně se lépe jedná s úřednicí, která má úsměv na tváři a pochopení proto, že neumíte
správně vyplnit formulář, než s někým, kdo po vás štěká a dělá z vás méněcenného jedince.Vždyť ten formulář na pět stránek přece musí umět vyplnit každý.
A lékaři, který mně při příchodu podá ruku a zajímá se o mé problémy, taky důvěřuji víc, než tomu, který nezvedne ani hlavu a dává mně zjevně najevo, jak ho obtěžuji.
A tak vás prosím, malí zelení mužíčci s tykadélky na hlavě, posílejte této energie stále víc.
Děkuji a i vám přeji krásnou pohodovou noc.
Fotografie:
Ivana Oslejšková, Hradečno
15. 04. 2010, 20:29
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.