Jsem rád, že existuje logika

Když se ráno probudím, sám hned cítím, že mám špatnou náladu. Nevím čím to je, ale snad je to asi tím nepovedeným včerejškem. Vše neuvěřitelně rychle stíhám, vysvětluji si to tím, že jsem si vzal poučení z předchozího dne.

Dnes mě čekala velká písemka z matematiky a já abych řekl pravdu jsem se neučil. Tento předmět bývá sice mojí silnou stránkou, ale mnohdy se bojím, jestli to se svojí jistotou moc nepřeháním. Dnes jsem to měl opravdu na hraně. Zapomněl jsem jeden druh výpočtu. Naštěstí jsem použil svojí oblíbenou logiku a příklad jsem spočítal naprosto jinak. Další hodiny nebyly nikterak problematické a s jistou mohu říct, že první část školy jsem zvládl. Mezi tím se mi i zlepšila nálada.

Jedna odpolední hodina mě již neodvrátila od přibývajícího klidu. Šel jsem domu, ale to jsem ještě netušil, že se do školy zanedlouho vrátím. Mezi mé dnešní úkoly patřila jedna práce týkající se projektu Den Země. Sepsat ten nejkvalitnější dopis z nekvalitnějších dopisů žáků opravdu není nic jednoduchého, a proto jsem neodmítl nabídku pomoci spolužačky Anči. Náš plán byl nejdřív, že dopis sestavíme někde venku, ale bohužel začalo pršet a jediným takovým možným místem se stala knihovna v naší škole. Jelikož se však knihovna zavírá v 5 hodin, museli jsme dokončit práci v samotné škole, přesněji na schodišti, ale deště jsme se při zpáteční cestě stejně nevyhnuli.

Večer už mě scházelo jen několik malých úkolů a nakonec psaní tohoto článku, což se poslední dobou stává mojí poslední prací.

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%