Obyčejný nebo nevšední?

Na rozdíl od mnohých žáků i studentů jsem dnes měla budíček zcela neprázdninově brzký. Ještě než mamka odjela do práce, začala se mnou lomcovat se slovy:

„Vstávej, koukej psát, prodloužili soutěž!“

Já jsem se jen poklidně převalila na druhý bok. Bylo mi jasné, že je prvního dubna, bylo mi jasné, že mi závistivá mamka nepřeje na Apríla dlouhý spánek. No jo, ale co když si nevymýšlí? Místo toho, abych vzápětí usnula jsem se převalovala a hledala jsem důvody, proč by si něco takového vymyslela a proč ne. Jenže přitom se nedalo spát! A tak jsem se nakonec ve čtvrt na sedm vykutálela z postele a s ospalýma očkama jsem se sunula k počítači. Upřímně jsem se rozčílila.

Takový jsem to měla krásný pocit za dosti učinění, když jsem šla po půlnoci spát a oni mi ho takhle zkazí? Nu což, uvidíme, jak se to vyvine. A spolu s těmito myšlenkami jsem se odebrala do postele.

Ať už je to brzkým budíčkem nebo aprílovým počasím, dnes jsem se necítila ve své kůži. Nedařilo se a nedařilo a tak doufám, že se na zítří lépe vyspím.

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283