Cyklokros

   ,, Brr, tam je ale zima, ‘‘ řekl bratr, když se vrátil z ranního nákupu. Já jsem dnes odmítal jít nakupovat, ale stejně mě to neminulo. Později jsme všichni vyrazili do města na hlavní třídu pro pár maličkostí.

  S tou zimou měl Adam pravdu. Dul silný, studený vítr. Každou chvíli to vypadalo, že začne pršet. Ano, doma za oknem se mi zdálo, že venku je příjemně. Svítilo přeci Slunce! Ovšem zdání klame a nejvíc v aprílovém dubnu. Co naplat. Marně jsem se těšil, že opět vyrazím na svém bicyklu brázdit krajinu. Počasí se stále zhoršovalo:  ,, Hm, dnes budu nejspíš doma. ‘‘

  Ve dvanáct hodin byl oběd. Na jídelníčku byla kuřecí polévka a mexické kuře s ryží. Moc dobré. Pak jsem se odebral ke svému klavíru a cvičil takřka jako divý. Někteří rodiče své ratolesti nutí ke hraní (jako například mého bratra), ale mě naopak odtamtud vyhazují.

  Ve tři hodiny odpoledne se nebe vyjasnilo. Nemeškal jsem a vyrazil:     ,, Ale kam pojedu? Na letiště (Velká Dobrá)! ‘‘

  Prašná cesta vesele ubíhala pod masivními pneumatikami mého bicyklu. Po nějaké ujeté dráze zjišťuji, že má tělesná kondice je nulová. Zvláště pak po dlouhé zimě provázené ustavičným nicneděláním.

  Při zpáteční cestě mě zastihl malý deštík, který stále sílil. Po chvíli deštík dočista přerostl v průtrž mračen. Vše doprovázela větrná smršť, jež dešťové kapky hnala proti mně. Viditelnost byla bídná.

,, Ještě kousek a budu doma. ‘‘ Vcelku mě uklidňovalo to, že mám cyklistické brýle a nepromokavé oblečení.

  Příjezd domů byl zajímavý. Můj voděvzdorný oděv byl tak mokrý, že jsem byl přinucen svléknout se na chodbě před bytem. Teprve poté mě pustili dovnitř.

  Nyní je 19:00h. Popíjím teplý čaj a při sebemenší vzpomínce na krušnou cestu mě zábnou všechny prsty.

  Děkuji a výletu zdar!

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283