Ve znamení přesunů a kutálení

Ze sna mě budí budík. Dřív než obvykle. Dnes je den cestování. Nikoli mezinárodní, ale můj den cestování. Není to nijak daleké cestování, ale je to výjimka z každodenní rutiny. Jedu s mladším synem na pravidelnou kontrolu k lékařce na P-P kliniku. A když tam jedu, spojím to i s dalším vyřizováním.

Chtěla jsem vyjet brzo, ale vyjíždím až před desátou. Ještě se stavím vyzvednout peníze, mám už zase prázdnou peněženku. A když jedu do toho města… Budou se opět kutálet.

A hele! Je dopoledne, to má švadlenka otevřeno, ještě tedy koupím zip a suchý zip a jezdec k zipu – syn má opět všechny zipy rozbité. Pokolikáté už?

Konečně jedeme směr lékařka. Jenže opět musím něco zařídit. Nejdřív musím vyřídit papírování na úřadu. Je pátek, to určitě budou mít otevřeno maximálně dopoledne a bůh ví, v kolik se od lékařky dostaneme.

Na úřadě jde všechno ráz na ráz a za chvilku jsme venku.

Konečně vcházíme do čekárny lékařky. Co to? Je prázdná! Vždyť říkala jak je zaneprázdněná a že nás musí vecpat mezi již dlouho objednané? Nejsme tudíž objednáni na konkrétní hodinu, ale prostě na dnešek, kdykoli do 13. hodiny. Takže ani tady nesetrváme dlouho?

No, skoro hodina z toho byla.

A teď po obchodech, které v našem okolí nejsou. Jeden specializovaný obchod – 260,-Kč, druhý specializovaný obchod, 110,-Kč, třetí specializovaný obchod, 198,-Kč. A to teprve začínám.

Už je poledne, tak nejdřív oběd. Máme si dát sushi nebo čínu? Čína bude levnější a sushi si stejně už dlouho plánuji udělat doma vlastní.

A zas do dalšího nakupování. Synové mají narozeniny, tak sháním dárek. Ale co? Ten starší oblečení za dárek nepovažuje. V jeho počítačových hrách nemám přehled. Mladší by potřeboval svetr. Hledám svetr. Jenže obchody už myslí na léto a svetry nejsou. Takže si kupuji plavky do bazénu. V celku. Dvoudílné mi nejsou.

Další obchod. Žádné svetry. Ale mají dvoudílné plavky. A jsou mi!!! Beru je.

Další obchod. Zase žádné svetry. Ale mají černé botasky! Ty taky potřebuji. Beru je. K tomu nějaké prádélko. Bohužel nikoli svůdné, ale sportovní. Mám v plánu sportovat. Nakonec ke kluků narozeninám dostanu dárky já J

Na úřadu mi jeden doklad vrátili, že je chybně vyplněn. Tak teď ho jdu do bývalé práce  nechat vyplnit správně. Se mzdovkou zkoumáme, cože to tam vlastně má být vyplněno a jak. Něco tam vyplnila.

Navštívím ještě bývalou kolegyni a chvíli klábosíme.

Volá syn, že vlak pro nějakou technickou závadu je zrušen a tudíž nestihne přípoj. Abych tedy prý zbytečně nečekala.

Přesun do dalšího obchodu. Chtěla jsem jen mléko a cibuli a kočkolit. Ale mléko jsem opět zapomněla koupit! A přitom toho je v košíku za moc peněz.

Jedeme domů, když ten vlak nejel. Sotva dorazíme, volá opět syn, že stihl další vlak a stihl dokonce i ten přípoj, takže přijede normálně. Takže se honem nasvačíme a jedeme zpět pro něj.

Říkám: „Budeš mít narozeniny. Co bys chtěl za dárek?“

Přemýšlí. „Boty nepotřebuju, oblečeního mám hafo, já nevím.“ Novou PC hru se asi neodvažuje navrhnout. „Tak si vyber, je to na tobě. Co bys chtěl?“ Vybírá si brambůrky, sušenky a jiné mlsání. To mě ten dárek vyjde levně J

Z celého toho běhání po obchodech jsem celá ucaprcaná. Tak honem napsat dnešní příspěvek, stáhnout a připojit fotky a snad se konečně jednou přinutím jít brzo spát.

Dobrou noc.

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283