Nechci šířit drby, ale Božka řikala...
Bydlím na venkově. Je tu necelých 200 obyvatel... především těch starších. Myslím, že nemusím zdůrazňovat, že jejich názory na sociální problematiku se tak trochu zasekly v době Tenkrát. Taková ta představa jak spolu všichni obyvatelé malých vesniček skvěle vycházejí, chodí si k sobě navzájem půjčovat mouku, všichni si pomáhají, mají se strašně rádi, a žili šťastně až navěky, mi přijde dost komická.
Například homosexualita je něco, co je tu bráno jako odporná a možná i přenosná nemoc, lidé s nějakým psychickým problémem, kteří vyhledají odbornou pomoc jsou bráni jako ,,méněcenní," divní, jako ti, se kterými se nemáme bavit, k rasismu se vyjadřovat nebudu, ten je všude kolem nás a nejen na venkově... Jenže většinou mám takový pocit, že tady je všechno vedeno do extrému. Jakmile se někdo liší, automaticky vyčnívá z davu a není vůbec přijat. Když je někdo moc bohatý, je to špatně, když je někdo moc chudý, je to taky špatně. I každá prkotina je brána jako něco strašného.
Říkejte si, co chcete, ale neberu názor, že je na člověku samotném, jak ho vnímá okolí. Někdy nemá na výběr a už jen tím, že se narodí je předurčený k tomu, aby ho ostatní brali tak a tak. Dítě, které se narodí drogově závislé matce je automaticky bráno jako budoucí feťák, romské nemluvně je považováno za někoho, kdo se neumí chovat, je líný pracovat a já nevím co všechno a o tom, jak je pohlíženo na taková novorozeňata, která se narodí s mentální poruchou, vůbec nemluvím. Všechno jsou to človíčci, kteří se teprve narodili. Žádný z nich ještě nemá žádnou vlastnost, neví sám, jaký je a přesto už se na něj pohlíží jako na syna/dceru toho a toho. A věřte, že ani když potom dospěje, nemá přes neustálé škatulkování sebemenší šanci nějak jejich názory ovlivnit.
Takový člověk má potom dvě možnosti. Buďto se může nepřetržitě trápit a lámat si hlavu přemýšlením, proč to tak je a nebo - což je sice mnohem těžší, ale určitě daleko lepší - se nad to všechno povznést a nic si z toho nedělat. Nad představou ,,Jedna bába povídala" se přece můžeme dokonce i dobře pobavit.
Fotografie:
Kelišková - prototyp klasické drbny
Kateřina Horníková, OA Slaný, 4. ročník
24. 10. 2009, 15:12
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 15. Čtenáři celkem udělili:
66 bodů. Průměrný počet bodů: 4.4
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.