Když se zapřemýšlím, uvědomuji si, že to myslí dobře. Ano, to věčné poučování je k něčemu dobré, ale já to i přesto nesnáším, proč?
Protože je to můj život, do kterého mi nikdo nemá povídat. Všichni jen dokáží poučovat a ukazovat na ostatní. Ovšem nemají sebemenší důvod, neboť by se měli zapřemýšlet nejdříve nad sebou. Nemají ani právo řídit náš život.
Stále se ptám a ptát mohu, proč mi rozmlouvají mé názory, a stále jen poučují o tom, že je to jinak! Ne, nechápu to, protože já nikoho nederiguji, neříkám, že má žít takovým, či jiným způsobem svého života. Proč mě stále někdo poučuje o tom, že škola je na prvním místě a nic jiného není důležitějším?
Já mám na to, ale jiný názor.Škola - důležitá věc, kterou budu v životě potřebovat. To je jisté, ale přeci jen jsou důležitější věci. Pro mne to jsou životně důležité věci, pro někoho jen ztráta života, možná i nějaké to trápení. Rodina, zdraví a nějaký ten koníček. To je pro mne na prvním místě.
Přeci jen rodina je pro mne důležitým bodem v životě, můj vzor, můj živitel. Zdraví si za peníze nekoupím ani ho ničím nenahradím, bohužel ani tou školou. Kdyby na prvním místě chyběl můj koníček? Co by se stalo? Rozhodně bych se nemohla soustředit na učení. Přemýšlela bych jen nad tím, kdy se tam dostanu, kdy budu moci svůj zájem vykonávat a také proč musím upřednostňovat školu. Jenže, když já své "hobby" vykonávám, mám se na co těšit, díky němu se ve škole snažím, aby mi to někdo nezatrhl. Je to motivací, a proto pro mne tak životně důležité. Nikdo by tedy neměl nikomu zakazovat lidem své touhy.
Nesnáším to ponaučování, ale i přesto ho neustále vyslýchávám. Snažím se poslouchat rozkazy ostatních pro jejich radost, proto aby na mne mohli být pyšní. Jen ať mi stále neberou mé názory - názory na to co je na prvním místě, co je správný krok, který musím udělat do svého života.
Já už nechci být poučováná, neříkejte mi jak se mám správně oblékat, jak mám správně vypadat, vždyť už jsem skoro dospělá. Snad ještě vím, jak se mám chovat. Dejte mi šanci, alespoň to zkusit.
Žijeme v době, kdy mají lidé určité práva, zákony, pravidla. Uznávám, většina z nich se opakovaně porušuje, ale nikde není zákon o tom, že někdo může, či snad dokonce musí poučovat a rozkazovat o životě jiných. Myslí si snad někdo, že tím něco opraví? Asi těžko, tím ovšem neříkám, že poučovat není důležité. Rodiče museli poučovat své děti, aby se nedostali do problému. Já jen, že poslouchat denně nesmyslné poučování, je zdrcující a více než nudné. Zkuste mi odpustit mé tlachy, jsem jen ta dospívající, která si jako ostatní žádá trochu pochopení pro nás náctileté. Já....Já prostě nesnáším to neustálé ponaučování a právě tohle mne nejvíce štve!
Kateřina Cibulková, 2.ZŠ Slaný, 9. ročník
12. 03. 2010, 21:15
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01