Trocha snahy je na místě
Ptám se, co mě vlastně nejvíce štve?
Každé všední ráno je to zcela jistě zvuk budíku. Následně prázdná lednice. O hodinu později nepříjemný řidič již tak pozdě jedoucího autobusu. Ve škole pak průběžně spolužáci, profesoři, má nevědomost a pomalu utíkající čas. Odpoledně mě naštve zima, která mne praští donosu jen co dveře otevřu a pak ta zdlouhavá cesta na autobus.
Ač je to zvláštní, během doby, kdy nikdo není doma se lednice nenaplní a tak jsem opět naštvaná. Pak se zas nudím nebo si lámu hlavu nad nepochopitelnými vztahy mezi sinus a cosinus. A věnuji-li tomu příliš času, následně nestíhám nic dalšího.
Vrcholem je, že mi přestanou dávat oblíbený seriál či zastřelí hlavního hrdinu – to mi dělají vždycky naschvál!
Každý den nás dokáže naštvat tolik, tolik věcí. A naděláme něco? Nic. I když… Stačilo by si připravit svačinu den předem, vstát o pět minut dřív a na pana řidiče se trochu usmívat. Trocha asertivity vůči školnímu osazenstvu také není od věci a kdybych více poslouchala slova profesorů a méně pozorovala ručičky na hodinách, také by to bylo o něčem jiném. Vím-li, že je zima, řádně se oblíknu a vím-li, že doma není nic k snědku, něco si opatřím.
Sinus a cosinus tak trochu vypustím a budu doufat, že mi to někdo vysvětlí, mám tedy čas na všechno ostatní. Starý seriál už stejně za moc nestál a tak zjistím, o čem ten nový vlastně je.
Pro lepší den bychom mohli udělat pouhé maličkosti a stačilo by to. Co z toho však uděláme?
Budík bude vždycky budíkem a jeho zvuk je za trest, na chlapa, který se mračí nebudu plýtvat úsměvem… A takový je přístup lidí. Kazíme-li si jím jen vlastní den, je to náš problém. Jsou ale tací, kteří svými rozmary kazí dny desítek, stovek i tisíců lidí.
Špatná nálada profesora zkazí dopoledne třídě lidí, neochota a nedbalost lékařů pak může zabíjet. Ve vládě se dohadují a my platíme, nutí nám očkování proti chřipce a sami jí pak onemocní. Když se nepohodnou dva mocní, umírají tisíce nevinných lidí…
Kdybychom se zabývali vlastními chybami a špatnými náladami, nebudeme kazit dny ostatních. Kdyby se svými nad svými rozmary zamýšleli mocní, neumírali by lidé…
Fotografie:
Kateřina Helena Oslejšková, Gymnázium Slaný, 2. ročník
09. 02. 2010, 17:19
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 12. Čtenáři celkem udělili:
53 bodů. Průměrný počet bodů: 4.42
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.